Přeroste válka proti Hamásu v globální konflikt?

Druhý týden probíhá pozemní invaze izraelské armády do Pásma Gazy. Boje se odehrávají dům po domu, ulice po ulici. Velké plochy dvoumilionové aglomerace se proměnily v trosky. Nikdo nedokáže rozlišit mezi palestinskými civilisty a bojovníky Hamásu. Obyvatelé pásma, z nichž více než polovinu tvoří děti, umírají na následky střelných zranění či zasypáni v troskách budov. Mají hlad, nemají co pít, jejich zranění nemá kdo ošetřit. Svět je zaplaven nesnesitelnými scénami lidského utrpení, které se šíří po sociálních sítích, a žádá ukončení bojů. Izraelská armáda přesto krok za krokem postupuje vpřed a zdá se, že radikální hnutí Hamás ztrácí moc. V tu chvíli přichází masivní raketový a pozemní útok libanonského hnutí Hizballáh na opačném, severním konci země.

Izraelští vojáci a rezervisté jsou z velké části soustředěni na Gazu. Hizballáh disponuje desetinásobně větší palebnou a vojenskou silou než Hamás. Izraelci vrhají zbytek své supermoderní armády severním směrem, letectvo bombarduje libanonské městské čtvrti ve snaze zlikvidovat velící struktury šíitského hnutí. Svět zaplavuje další vlna hrůzostrašných výjevů, stupňují se protiizraelské protesty. V tu chvíli vypukne povstání Palestinců na Západním břehu. Zdrojem hněvu je solidarita se soukmenovci i vlastní trápení, dav se vrhá na radikální židovské osady, které v nouzové situaci ztratily ochranu izraelské armády. Vláda vyzývá osadníky k evakuaci, Izrael je v úzkých.

V tu chvíli začíná dostávat náš hypotetický příběh skutečně globální rozměr. Írán cítí příležitost: vysílá do Libanonu bojovníky revolučních gard na pomoc Hizballáhu. Arabské země ukončují diplomatické kontakty či vyjednávání s Izraelem. Spojené státy vysílají do Středozemního moře další vojenská plavidla, aby podpořila Izrael. Do země proudí dodávky amerických zbraní, jež byly částečně původně určeny pro bojiště na Ukrajině. Rusko se dává na stranu palestinských bojovníků a přes Írán jim pomáhá. Experti otevřeně mluví o otevření druhé fronty bojů mezi západními spojenci na jedné straně a nesourodou skupinou zemí tvořenou Ruskem, Íránem a dalšími odpůrci stávajícího mezinárodního řádu na straně druhé.

V tomto bodě raději temné fantazie zastavme, rozvíjet představy o tom, jak nečekaný konflikt na Blízkém východě propojí další ohniska světového napětí a přeroste v rozsáhlou globální konfrontaci, je až příliš snadné. Na kolik konfliktů se dokážou soustředit předvolební Spojené státy, v nichž se v následujících měsících k moci bude opět prodírat Donald Trump? Jak si situaci vyhodnotí Čína, jejíž prezident čelí domácí ekonomické krizi a v nastalém chaosu může vycítit neopakovatelnou příležitost ke sjednocení kontinentální Číny s Tchaj-wanem? To by otevřelo de facto třetí frontu načrtnutého globálního konfliktu, do něhož by se pak zapletly i asijské mocnosti jako Japonsko nebo oba státy Korejského poloostrova.