Stando, jsi šikovný senátor. Ale na pochopení malých dětí zkus ještě zapracovat

„Zuzko, jsi šikovná a trpělivá žákyně. Děláš velké pokroky v matematice, bez problémů zvládáš počítání do deseti. Vždy ráda poradíš spolužákům. Sama ještě potřebuješ hodně pomoct se čtením. Zkus ho trénovat i doma. Zapracuj také na úchopu tužky, psaní ti pak jistě půjde lépe.“ Takhle nějak dnes vypadá závěrečné hodnocení prvňáků zhruba na pětině českých škol. V těch ostatních se Zuzka na vysvědčení jednoduše dočte, že má ze čtení a psaní trojku.

Aktuální úprava školského zákona, kterou v dubnu schválili poslanci, počítala s tím, že napříště už prvňáky a druháky nebudou učitelé známkovat nikde, slovní hodnocení se mělo stát jedinou možností. Minulý týden ale novela narazila v horní komoře, senátoři se rozhodli možnost známkovat i nejmenší školáky zachovat.

Snaha upravit způsob hodnocení prvňáků a druháků přitom nespadla z nebe. Měla být součástí komplexnější změny, jejímž hlavním cílem je především výrazné omezení odkladů. Dosud nastupovalo do školy s ročním odkladem téměř každé čtvrté dítě. Odborníci upozorňovali, že je to moc a u většiny dětí není pro zpoždění důvod. V jiných evropských zemích chodí do škol s odkladem pouhé jednotky procent dětí.

České rodiče k odkladu často motivuje touha svým potomkům start povinné školní docházky co nejvíc usnadnit. Berou to tak, že když taková možnost existuje, proč by svému dítěti nedopřáli ještě rok klidu, než se vrhne do víru známek, úkolů a tlaku na výkon.