Schwarzenbergovo fórum začalo jako májový deštík

„Něco plánujeme. Ale nechci o tom teď předčasně mluvit,“ říkal na začátku května Marek Vocel, šéf prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga. Otázka na kterou měl odpovědět, byla logická: po prohraných volbách mluvil Schwarzenberg o ohromném potenciálu a energii mladých lidí, které je nutné využít. A zněla tedy: Kde jsou?

Ve středu odpoledne stál pod dohledem Františka Palackého a pod střechou stromů jeden malý stánek; z reproduktorů hrála Norah Jones a neznalý člověk by si řekl, že asi může přispět na dětský domov či výhodně koupit kosmetiku. Jediné, co rušilo běžný dojem z pražského náměstí, byla ohrádka „press“ - na rozdíl od zbytku plochy plná. Bylo deštivo, nepříjemně, na rozjezdovém setkání Fóra Karla Schwarzenberga byli jen zmoklí novináři, rozšafný Miroslav Kalousek, členové prezidentského volebního týmu, Jaroslav Hutka a sám Schwarzenberg. No dobrá, a asi dvacet návštěvníků.

Karel Schwarzenberg ve svém proslovu přítomným znovu zopakoval to, o čem mluvil záhy po konci prezidentské volby: prohrál jsem, ale nasazení lidí, kteří mě podpořili nejen volebním hlasem, nemůžu jen tak vyhodit oknem. A tak zvu všechny, kdo mají zájem mluvit se mnou i spolu navzájem, a zkusíme změnit český svět.

Pak Hutkova píseň - a za patnáct minut bylo hotovo. Z reproduktorů se opět rozezněla Norah Jones s písničkou Don't Know Why. To už jsme z projevu trochu tušili, ale byly tu i další otázky, na které nikdo neodpověděl. Třeba Don't Know What. A při pohledu na prázdné náměstí především Don't Know Who.

Ale možná tohle všechno někdo ví a májový deštík ten nápad nerozpustí. Ať už s kandidaturou a názory Karla Schwarzenberga souhlasíme, nebo ne, energie, jíž jeho kampaň jiskřila, byla v české politice posledních let něčím nevídaným. A potřebným.