Elon Musk nedělá nejlepší byznys, ale vypráví nejlepší příběh
 
Elon Musk a SpaxeX
Elon Musk a Space X • Autor: REUTERS

Investorský web Collaborativefund.com přinesl na svém blogu zprávu o pravdě, která někoho rozesmutní, a někomu naopak vlije krev do žil. Ta zpráva říká, že v soutěžích dnešního světa nevítězí majitelé nejlepších myšlenek nebo nejpřesnějších odpovědí, ale ti, kdo vyprávějí nejpůsobivější příběh.

Zprávu o převratném vlivu dobře vyprávěných příběhů začíná Collaborative Fund posudkem, který před časem napsal na knihu mladého autora o historii lidského rodu proslulý kanadský antropolog Christopher Hallpike. „Je férové říci,“ stálo v něm, „že i když jsou fakta uváděná autorem většinou správná, není v nich vůbec nic nového - a tam, kde se autor o nějaký nový pohled pokouší, tak se většinou plete, a to někdy dost závažným způsobem. K našim stávajícím znalostem nepřináší ta práce nic.“

Reklama
Reklama

Zajímavé je na té recenzi to, že autor sám proti  ní absolutně neprotestoval. A druhá zajímavá věc je, že v posudku šlo o knihu Sapiens, které se po vydání prodalo skoro 30 miliónů kusů a která ze svého autora Yuvala Noaha Harariho udělala naprosto nejúspěšnějšího současného autora bestselleru v jakékoli literární oblasti.

Titul Sapiens (česky vyšel v roce 2017 jako Sapiens:  Stručné dějiny lidstva) je pak považován za nejúspěšnější antropologickou knihu všech dob. A sám Harari přitom nedávno o svých pocitech při tvorbě této práce napsal: „Pořád jsem si říkal – To je přece tak banální! … Nepřináším do toho vůbec nic nového. Já nejsem archeolog nebo primatolog. Chci říct - neudělal jsem pro tu knihu jediný nový výzkum… Bylo to skutečně jenom studium jistých všeobecných znalostí, které jsem prostě nově převyprávěl.“

Ano, tak jednoduché to bylo: Harari prostě vzal, co bylo známé, a sepsal to líp, než to dokázal kdokoliv před ním. Výsledkem je sláva, kterou si nikdo z jeho předchůdců nedokázal představit. Zvítězil nejpůsobivější příběh. A dalších takových příkladů je spousta, dokládá blog. Třeba Bill Bryson, jehož dlouhá řada knih představuje dlouhou řadu bestsellerů na žebříčcích světových médií. Přitom v nich není jediná nová informace, jediný nový objev. Jeho nejnovější kniha Tělo je v podstatě přepsaná učebnice anatomie - ale přepsaná tak skvěle a zábavně, že její prodeje trhají rekordy.

Koneckonců, ani Charles Darwin neobjevil evoluci, „jen“ o ní napsal nejpůsobivější knihu. V podnikatelském světě je podobným příkladem Tesla. Tahle společnost má sedmkrát větší hodnotu než General Motors a Ford dohromady, ale nevyšvihla se ani tak kvůli schopnosti dělat tolikrát lepší byznys, nýbrž proto, že Elon Musk dokáže upoutávat pozornost. Dokáže zaujmout zákazníky, investory, twitterové sledovače, protože jim vypráví zajímavý příběh -  a nejlepší příběh pak vyhrává, píše Morgan Housell na Collaborativefund.

Lidi, kteří svět za místo ovládané fakty a objektivitou, kde se logicky prosadí ta nejlepší idea, může takový závěr přivést k zoufalství. Existuje zapálená skupina Harariho kritiků, která se snaží do úmoru každého upozorňovat, jak nepůvodní jeho kniha je, a se stejnou směskou nevěřícnosti a pohrdání se řada lidí dívá na Muska. V dokonalém světě by přece důležitost informace neměla záviset na výmluvnosti svého autora. My však nežijeme v dokonalém světě, nýbrž ve světě znuděných netrpělivých lidí, kteří propadají různým emocím a potřebují, aby jim někdo komplikované věci převedl do snadno pochopitelných obrazů.

Dá se to vztáhnout na mnoho oblastí života od ekonomiky a podnikání přes politiku až po směřování celých společností a – například – jejich schopnost či neschopnost poradit si se sociálními nerovnostmi, klimatickými výzvami, jinak uvažujícími menšinami, pandemiemi. Všechno totiž - zdá se -  závisí na tom, jaký příběh na nás při hledání různých cest působí nejvíc. A dobře podané vyprávění přitom  dokáže objevit řadu skrytých možností i ve věcech, které jsme považovali za neměnné.

Blog k tomu na závěr cituje z knihy Alchymie od Roryho Sutherlanda: „Zdá se pravděpodobné, že největší pokrok přinese  v příštích padesáti letech nikoli rozvoj technologií, ale psychologický rozvoj a změny v konceptu myšlení. Jednoduše řečeno: velkého rozvoje v oblasti vnímání jde dosáhnout snadněji a za zlomek nákladů, které by vyžadovala změna reality.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivan Lamper

editor

Ivan Lamper
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2066

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte