Další námět pro film exministra Blažka. Hlavní postava: hacker Petr Křístek a 3284 nedobytných bitcoinů

Když kolegové bývalého šéfa české justice Pavla Blažka vzpomínají na to, jak jim popisoval příběh Tomáše Jiřikovského ještě předtím, než aféra praskla a připravila ho o ministerské křeslo, zpravidla se v jednom bodě shodnou. Kromě různých detailů případu obvykle zmiňoval, že příběh o člověku, který vlastnil bitcoiny a léta strávená v base z něj díky vývoji trhu udělala boháče, by stál za zfilmování.

Při pátrání po mnoha nevyjasněných aspektech kryptoměnové ságy Respekt narazil na další příběh o pohádkovém jmění v kryptu s potenciálem na filmovou story. Součástí zápletky jsou zároveň úplatek pro policistu, falešná identita, úvahy o vydírání člena vlády, hra na novodobého Robina Hooda, nákup luxusní jachty a nemovitostí a další megalomanské plány. Rozuzlení je ale úplně jiné. A naznačuje něco i směrem k „bitcoinové krizi“ a roli soudů v kauze Jiřikovský.

Probuzení v Hostivaři

Je polovina června roku 2015, krátce před sedmou ráno. Na dveře dvoupokojového přízemního bytu nedaleko přehrady v pražské Hostivaři klepou policisté a hledají tu jistého Miroslava Hanzla. V internetovém světě už před časem získal popularitu díky projektům na šifrované síti Tor (na níž mimochodem Tomáš Jiřikovský provozoval darknetové obchody), která má uživatelům zajistit on-line anonymitu. Hanzlovy aktivity velmi nadchly mimo jiné i Piráty, v té době ještě neznámou politickou stranu zaměřenou primárně na internetovou svobodu. A především jejich tehdejšího olomouckého místopředsedu Romana Kümmela, který pro Hanzla pomohl zajistit dvacetitisícovou podporu ze stranického rozpočtu a v roce 2014 ho pozval na každoroční hackerskou konferenci.

Na ni Hanzl nakonec nedorazil. S největší pravděpodobností se totiž dozvěděl, že část sezvaného diváctva tvoří policisté a číhají na něj. Tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vedený Robertem Šlachtou totiž po Hanzlovi několik měsíců pátral kvůli podezření, že stál společně s kumpány z dalších zemí za takzvanou kauzou Ebola. Detektivové se domnívali, že právě Hanzl a spol. chtěli po tehdejším kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) milion eur v bitcoinech ve třech splátkách na tři různé elektronické adresy. V opačném případě hrozili, že v Česku vypustí virus Ebola. Také posílali ze Slovinska a Švédska na ministerstva dopisy s nebezpečnými látkami, vyhrožovali bombovými útoky v centru Prahy a žádali další částky v bitcoinech.

Na případu spolupracovaly všechny tuzemské bezpečnostní složky a pátrali i kriminalisté v jiných zemích. Ve Slovinsku dopadli údajného odesílatele jedů, švédští vyšetřovatelé zase chytili studenta, který podle nich jedy ukradl z univerzity ve švédské Uppsale. ÚOOZ hledal jejich českého komplice (či vůdce), nicméně Hanzla se s tím vším nakonec spojit nepodařilo. Když ho policisté chytili, zjistili, že ve skutečnosti neexistuje. A že jde jen o jakési alter ego v on-line prostředí. Ten, koho na Praze 10 zadrželi, se jmenoval Petr Křístek a soudy v Havířově a Ostravě ho už dříve odsoudily za podvod a neoprávněný přístup k počítačovému systému jako uprchlého. V takovém režimu rozhodují o lidech, kteří buď zmizeli do ciziny, nebo se někde skrývají. Křístek byl ten druhý případ.