Putinův plán pro Ukrajinu: tlačit bajonetem, kam to jen jde

Moji letošní cestu na Ukrajinu provázel letos zvláštní pocit, dokonce napjatější než v měsících po plnohodnotné invazi v roce 2022. Úzkost byla znatelná ještě před vstupem do země. Moje letadlo přistálo v Lublinu, na polském letišti nejblíž k ukrajinské hranici. Nemohl jsem však z letadla vystoupit, protože letiště bylo dočasně uzavřeno. Během noci vletěl do polského vzdušného prostoru roj ruských dronů a země byla v pohotovosti. V této atmosféře vyvolala hromádka opuštěných zavazadel na lublinském letišti pochopitelný poplach.

Život na Ukrajině dnes diktují útoky ruských dronů, a tedy i protiletecké poplachy. Poprvé jsem si stáhl aplikaci, která na možné útoky upozorňuje. Většinou přicházejí po setmění a místní obyvatelé si stěžují na noci plné neustálého vyrušování, nevyspání a přesouvání do krytů. Mnozí si upozornění na mobilech vypnuli a spoléhají se na to, že ukrajinský protivzdušný systém bude i nadále zachycovat většinu přilétajících střel. Rusové se však zlepšují a některé střely se k cíli dostanou. Minulý víkend řízená střela Iskander zasáhla hlavní vládní budovu v centru Kyjeva, kde sídlí kanceláře mnoha ministrů.

Kyjev je stále krásné město plné života, kaváren a módních obchodů. Nyní je však zahalené novým nervózním normálem. Někteří lidé mluví o odchodu z Kyjeva, aby utekli leteckým útokům a vyspali se. Jiní si vymysleli jiné strategie, jak se s tím vypořádat.

Odhodlání však nic z toho nesnižuje. Kapitulaci nepovažují za realistickou možnost; pro většinu lidí je to boj o přežití národa. Lidé se zdají být smíření s tím, že je čeká dlouhý a krutý boj.