Má být zakázána AfD? Sílící debata rozděluje odborníky, politiky i hospody

Bude členům Alternativy pro Německo (AfD) dovoleno, aby vlastnili zbraně – a třeba coby členové mysliveckých spolků nadále lovili divokou zvěř? A budou moci pracovat v policejních složkách? Na soudech? Na jiných významných pozicích ve státní správě? 

I takové otázky, v moderní evropské demokracii mimořádně citlivé, vyvolal počátkem května zveřejněný verdikt německé zpravodajské služby, která po letech zkoumání dospěla k závěru, že AfD – momentálně druhá nejsilnější politická strana v zemi – je „zaručeně pravicově extremistická“. Což znamená, že za pravicové extremisty platí i všichni její členové, přičemž řada z nich dnes pracuje u policie, učí děti nebo slouží jako profesionální vojáci a vojačky v armádě. 

Ministři vnitra dvou spolkových zemí, shodou okolností oba ze středopravicové křesťanské demokracie, už oznámili, že úvodem zmíněné otázky nechají prozkoumat. „Musí být zaručené, že zaměstnanci v policii a státní správě budou vždy hájit náš svobodný demokratický řád,“ řekl ministr vnitra Hesenska Roman Poseck (CDU). „Musíme prověřit, jaké důsledky bude mít označení AfD za extremisty pro činnost členů AfD ve veřejné službě,“ sdělil bulvárnímu deníku Bild ve stejném duchu jeho bavorský kolega Joachim Herrmann (CSU).

Téma bude probírat i příští konference všech zemských ministrů vnitra. Tlaku na rychlé rozhodnutí mezitím ubrala žaloba, kterou AfD podala proti zpravodajské službě a proti označení za extremistickou organizaci. Až do rozhodnutí soudu tak zpravodajská služba nebude tuto nálepku veřejně používat. Navzdory této pauze ovšem zesílila debata, která v Německu probublává už minimálně celý poslední rok: není načase AfD úplně zakázat?