Česko má na víc než hnát krajany přes půl Ameriky

V čase ekonomických těžkostí a blbé nápady všude, kam se člověk podívá, nepůsobí vidina korespondenčního hlasování z domova jako kdovíjaké zlepšení života. Podle údajů ministerstva zahraničí se bude tahle změna týkat nižších stovek tisíc držitelů českého pasu, kteří žijí trvale nebo přechodně v zahraničí. Přesto platí, že jde o velkou věc, na které tak či onak vyděláme všichni.

Obálky musí lepit

V příběhu české demokracie míří nejvíc reflektorů na velké věci - ekonomickou transformaci, boj s korupcí nebo pospíchání do západních struktur. Mezi tím ale Česko tu snadno, jindy složitě adaptovalo často nenápadné právní normy, které bylo přitom třeba vnímat jako vpravdě civilizační změny, protože přinesly různé formy zastání se „slabších“ nebo upozaděných spoluobčanů.

Tak tomu bylo i v případě, když Česko schválilo, že na přechodech mají přednost chodci, a ne dominantní auta, v restauracích že se nesmí kouřit nebo třeba že pachatele domácího násilí lze vystěhovat z bytu.  Nemá smysl hledat přímé paralely, každý podobný zákon je jiný a jinak zasahuje do našich životů. Je však zřejmé, že korespondenční volba, jejíž návrh tento týden představili koaliční poslanci, právě takovou civilizační změnou je.