Výbor doporučil sněmovně schválit základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard

Sněmovní rozpočtový výbor hlasy koaliční většiny doporučil Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Příjmy se meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun.

Opoziční poslanci neuspěli se svými návrhy, aby výbor doporučil Sněmovně vrátit rozpočet vládě k přepracování a uvést ho do souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Navržený rozpočet kritizuje Národní rozpočtová rada, podle níž je v rozporu se zmíněným zákonem. Ministerstvo financí to odmítá. Ministryně Alena Schillerová (ANO) označila rozpočet za realistický a pravdivý. Navržený schodek 310 miliard korun je podle ní maximem možného.

Opozice rozpočet podrobila kritice. Opírala se hlavně o stanovisko Národní rozpočtové rady a uváděla, že je v rozporu se zákonem. Například místopředseda výboru Vojtěch Munzar (ODS) označil předložený návrh za nelegální.

Předseda výboru Vladimír Pikora (Motoristé) řekl, že názor NRR vnímá jako různé právní výklady a nemá důvod nevěřit právnímu výkladu ministerstva financí. Také on označil navržený schodek za maximum možného. "Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku," řekl v narážce na bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Podle původního Stanjurova rozpočtu by prý hrozil schodek až 400 miliard. Podle Jana Jakoba (TOP 09) se však vláda potřebuje vyvinit, a proto hledá různé výklady.

Pikora také nepochybuje o zdárném projednání rozpočtu ve sněmovně. Očekává však, že narazí u prezidenta, který rozpočty dostává k podpisu. "Co se týče pana prezidenta, tak vzhledem k tomu, že to je vůdce opozice, tak předpokládám, že se bude stavět proti rozpočtu," řekl.

Ministryně Schillerová již dříve označila původní rozpočet bývalé vlády za "Stanjurovo letadlo". "Vy říkáte Stanjurovo letadlo, my říkáme Schillerové vrtulník," poznamenala Věra Kovářová (STAN).

Sněmovna se má prvním čtením zabývat ve středu. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se rozpočet nepodařilo schválit do konce roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Za priority rozpočtu označila vláda například zlevnění elektřiny, růst platů pro státní zaměstnance nebo úspory na provozu státu.

Rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem dokonce o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na letošních 2,1 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o tři procenta, tedy o desetinu bodu víc než loni.

Za rizika pokládá vláda hlavně geopolitické napětí spojené především s válkou na Ukrajině. "Zvýšenou nejistotu představuje také zahraničněpolitické směřování Spojených států amerických, včetně možného zavádění cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě, které mohou negativně ovlivnit výkonnost značně otevřené české ekonomiky," stojí v návrhu rozpočtu.

Daňové příjmy bez pojistného se mají zvýšit meziročně o 17 miliard. Výdaje na sociální dávky vzrostou o 34 miliard korun. Na investice má zamířit meziročně o 12,3 miliardy víc a vyčleněno na ně je celkem 262,5 miliardy korun. Na daních chce stát vybrat 1048 miliard. Firmy by měly státu odvést 228 miliard, na daních od zaměstnanců chce rozpočet vybrat 154 miliard. Daň z přidané hodnoty má státnímu rozpočtu vynést 416 miliard Kč.

Na straně výdajů má směřovat téměř 740 miliard korun na důchody. Představuje to 78 procent výdajů na sociální dávky. Meziročně jde o nárůst o víc než 22 miliard korun. Na dávky nemocenského pojištění je vyčleněno asi 51 miliard Kč. Na podpory v nezaměstnanosti má směřovat asi 21 miliard korun. Meziročně jde o nárůst o téměř devět miliard a vláda podotýká, že jde mimo ji o navýšení v důsledku takzvané flexinovely zákoníku práce, která podpory v nezaměstnanosti navyšuje a od 1. ledna zrušila i jejich horní hranici.