Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Soud osvobodil tři muže obžalované za levný prodej OKD

2015: Doucha, Škurek a Kuta u soudu • Autor: Milan Jaroš
2015: Doucha, Škurek a Kuta u soudu • Autor: Milan Jaroš

Trojice mužů obžalovaných za nevýhodnou privatizaci těžební společnosti OKD je zproštěna viny. Osvobozující rozsudek potvrdil Městský soud v Praze. Soud zamítl odvolání státního zástupce, verdikt je nyní pravomocný. Obžalobě čelili bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek a znalec Rudolf Doucha, který na zadání FNM privatizovaný podíl ocenil. Posudek byl podle žalobců hrubě zkreslený směrem dolů, neboť nezahrnoval dceřiné firmy a další jmění OKD, včetně 40 tisíc hornických bytů.

Posudek se týkal doprodeje státního podílu v OKD, který zbyl státu poté, co během vlád Václava Klause a Miloše Zemana v 90. letech postupně přišel o majoritu. Zbylých 46 procent OKD prodala Grossova vláda v roce 2004 firmě Karbon Invest, která již v dolech držela většinu, za 4,1 miliardy korun. To podle žalobců nebyla ani polovina skutečné hodnoty. Obvinění se mimo jiné hájili tím, že posudek nehrál zásadní roli a že o ceně se rozhodovalo politicky na vyšších místech.

Súdán ovládla armáda, diktátor Bašír byl svržen

Súdán slaví konec diktátora • Autor: AP/ČTK
Súdán slaví konec diktátora • Autor: AP/ČTK

Súdánský prezident Umar Bašír (75) byl zatčen, jeho třicetiletou vládu ukončil ve čtvrtek ráno vojenský převrat. Armáda převzala kontrolu nad zemí, zrušila platnost ústavy, uzavřela hranice a vzdušný prostor a vyhlásila zákaz vycházení po desáté hodině. Zemi bude po dvouleté přechodné období řídit vojenská rada. „Oznamuji svržení režimu a zatčení jeho šéfa, který je na bezpečném místě,“ prohlásil ministr obrany Avad Ibn Auf. Bašír, dříve sám armádní generál, je už deset let obviněn od Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu kvůli genocidě v provincii Dárfúr.

Jeho svržení přichází po vlně masových demonstrací, které začaly už na přelomu roku kvůli zdražování potravin, ale postupně přerostly v odpor vůči režimu.  Bašír padl týden poté, co v další severoafrické zemi – Alžírsku – po dvaceti letech odstoupil prezident Abdalazíz Buteflika. Agentura Bloomberg v této souvislosti píše o arabském jaru číslo dvě. Podle New York Times je však převrat třeba vnímat také v kontextu toho, že dvě sousední země, Libye a Jižní Súdán, jsou už nyní zmítány ozbrojeným konfliktem - a že případné nepokoje v Súdánu budou znamenat destabilizaci celé oblasti. Súdán je jednou z nejchudších zemí světa. Jde o třetí nejrozlehlejší africký stát, kde žije bezmála 40 milionů obyvatel.

Julian Assange přišel o azyl a byl vzápětí zatčen

Plakát na zábradlí ekvádorské ambasády poté, co byl Julian Assange zatčen • Autor: AP/ČTK, Matt Dunham
Plakát na zábradlí ekvádorské ambasády poté, co byl Julian Assange zatčen • Autor: AP/ČTK, Matt Dunham

Britští policisté zadrželi Juliana Assange, zakladatele serveru WikiLeaks, který se od roku 2012 skrýval v Londýně na ekvádorské ambasádě. Policisté byli na půdu ambasády vpuštěni záhy poté, co tamní vláda Assangeovi zrušila dosavadní azyl. Ekvádor mu odňal azyl, protože porušoval mezinárodní úmluvy a pravidla každodenního provozu ambasády, napsal ekvádorský prezident Lenín Moreno na svém Twitteru.

Assange skončil ve vazbě a byl předveden před westminsterský soud. Ten ho shledal vinným z porušení podmínek kauce v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku. Do dalšího soudního stání 2. května zůstane ve vazbě. Ministerstvo spravedlnosti USA jej navíc obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení. Assange dostal azyl na ekvádorském velvyslanectví už v roce 2012, a v prosinci 2017 dokonce i ekvádorské občanství. Na ambasádu se uchýlil, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo vyslechnout kvůli obvinění ze znásilnění z roku 2010. To Assange označuje za pokus ho umlčet.

Česká žaloba proti zákazu zbraní v EU narazila, ministerstvo trvá na svém

Milan Chovanec; ilustrační foto
Milan Chovanec; ilustrační foto

Generální advokátka soudního dvora EU doporučila soudu, aby zamítl žalobu České republiky proti směrnici o držení a nákupu zbraní. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí. Česko bude podle náměstka ministra zahraničí Martina Smolky o zrušení směrnice dál usilovat. Směrnice zakazuje některé poloautomatické zbraně, členské státy i europarlament ji většinově schválily předloni. Podle Bruselu jde o opatření proti terorismu.

Směrnici by měly členské státy převzít do svého práva, což ale Česko dosud neučinilo. Většina politické reprezentace směrnici odmítla jako nemístné vměšování do suverenity země. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a překračuje pole, na kterém by Unie měla působit. Generální advokátka Eleanor Sharpston nicméně soudu doporučila, aby české výhrady zamítl. Nová směrnice podle ní neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň.

Bývalý voják Marček se přiznal, že zastřelil novináře Kuciaka

Po vraždě před domem Jána Kuciaka v obci Velká Mača • Autor: Milan Jaroš
Po vraždě před domem Jána Kuciaka v obci Velká Mača • Autor: Milan Jaroš

Miroslav Marček, jeden ze dvou mužů obviněných z vykonání vraždy mladého slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, se při čtvrtečním policejním výslechu přiznal, že střílel. Informaci ve čtvrtek zveřejnil slovenský portál Aktuality.sk s odkazem na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska. Podle původních informací měl Miroslav Marček ve vraždě figurovat jako řidič, za střelce byl považován Tomáš Szabó.
Miroslav Marček je bývalý voják a bratranec Tomáše Szabóa. Oba muži zabili Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou 21. února 2018 v jejich domě v obci Vel’ká Mača. Policie je vypátrala a zadržela o osm měsíců později. Oba bratranci pocházejí z Kollárova, malé obce na jihovýchodě Slovenska, kde je policie také zatkla. Szabó je bývalý policejní vyšetřovatel a Marček sloužil do roku 2013 v armádě.

Oficiálně nebyly informace médií o nejnovějším vývoji Kuciakovy kauzy potvrzeny. Z objednání vraždy Jána Kuciaka slovenští vyšetřovatelé v březnu obvinili podnikatele Mariána Kočnera. Čin měla zprostředkovávat Alena Zsuzsová, druhotně pak Zoltán Andruskó. Zsuzsová se podle svědků zná s podnikatelem Mariánem Kočnerem, který Kuciakovi pár měsíců před jeho smrtí vyhrožoval. Zoltán Andruskó, který se rozhodl s policií spolupracovat, označil Kočnera za hlavního objednavatele vraždy. Policie nepochybuje, že Kuciakova vražda přímo souvisela s novinářovou prací. Mladý novinář psal o korupci, napojení politiků na italskou mafii a organizovaném zločinu. Kuciak se zabýval také podezřeními z údajných daňových podvodů, která se týkala lidí blízkých nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie tehdejšího premiéra Roberta Fica. Dvojí vražda otřásla Slovenskem; pod tlakem veřejnosti Fico odešel z čela vlády, zůstal však předsedou strany.

Vědci zřejmě objevili nový druh člověka. Měřil 120 centimetrů

Jeskyně na Filipínách, kde vědci objevili pozůstatky nového druhu člověka  • Autor: REUTERS
Jeskyně na Filipínách, kde vědci objevili pozůstatky nového druhu člověka • Autor: REUTERS

Vědci zřejmě objevili nový druh člověka, který žil na filipínském ostrově Luzon ještě před 50 tisíci lety. Na základě zubů a kosterních ostatků byli tito dávní lidé vysocí necelých 120 centimetrů a některé z jejich rysů byly spíše opičí. Přesto jsou kosti podle vědců zřetelně lidské a patří dosud neznámému druhu, který podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis.

První stopou byly kosti, které se objevily v roce 2007. Archeolog Armand Salvador Mijares z Filipínské univerzity prováděl vykopávky v jeskyni na ostrově Luzon a objevil kost z prstu na noze. Podle něj nevypadala jako kost moderního člověka. Ale z jedné kosti nebylo možné s jistotou určit, komu nebo čemu patřila.

Mijares společně s vědeckým týmem prováděl vykopávky po dobu dalších čtyř let, kdy pátrali po kostech raných lidí. V roce 2011 se jejich hledání vyplatilo - našli další kosti z prstů na nohou a na rukou, část stehenní kosti a sedm zubů. Nic z toho nevypadalo, jako by patřilo moderním lidem. „Shodli jsme se, že by patrně mohlo jít o nový druh,“ uvedl Mijares.

Objevit nový druh raných hominidů znamená v antropologii průlom v kariéře - anebo její konec, pokud by se vědci mýlili. Proto tým strávil studováním kostí a zubů dalších osm let. Nyní došli k závěru, že kosterní pozůstatky patřily třem jedincům, kteří podle provedených testů žili někdy v období před 50 000 až 67  000 lety - tedy zhruba v době, kdy se náš vlastní druh začal šířit z Afriky, aby obsadil zbytek světa. Podle AP jde o další důkaz, že i když je Homo sapiens nyní jediným přeživším příslušníkem naší větve vývojového stromu, po většinu své existence měl společnost.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].