Informační servis

Ministerstvo obrany vypsalo největší armádní zakázku v historii. Do září chce vybrat dodavatele 210 bojových vozidel pěchoty, dohromady za více než 50 miliard korun. Do soutěže se hlásí čtyři zájemci – BAE Systems, General Dynamics European Land Systems (GDELS), PSM a Rheinmetall Landsysteme.

Armáda má v současnosti ve výzbroji pásová bojová vozidla pěchoty BVP-2, která jsou desítky let stará a technicky velmi zastaralá. O vítězi rozhodne cena, splnění technických požadavků a míra zapojení českého obranného průmyslu. Hlavním partnerem při komunikaci s českými firmami bude státní podnik VOP, který by měl mít na starosti i následný servis vozů.

Poslanecká sněmovna schválila nominaci Ladislava Jakla, tajemníka bývalého prezidenta Václava Klause, do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jakla nominovalo hnutí SPD, ve druhém kole tajné volby získal 88 poslaneckých hlasů, tedy o šest víc, než potřeboval. Protikandidát, někdejší mluvčí ODS Milan Bouška, obdržel 66 hlasů.

Radu tvoří 13 členů, které na návrh Sněmovny jmenuje a odvolává premiér. Takzvaná velká vysílací rada mimo jiné sleduje obsah rozhlasového a televizního vysílání a za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce. Dále uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost. Do Rady Českého rozhlasu pak poslanci zvolili Jana Krůtu, někdejšího dvorního textaře zpěváka Dalibora Jandy.

Po šesti letech zvratů vydal Vrchní soud pravomocný osvobozující rozsudek pro Lukáše Nečesaného. Předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička v jednací síni uvedl, že rozhodnutí považuje za špatné, ale že k odsouzení není dost důkazů a že vzhledem k procesní situaci soud neměl lepší možnost. Mladík už dvakrát skončil ve vězení, kde si odpykal celkem dva roky. Na svobodu se pokaždé dostal díky zásahu Nejvyššího soudu. Možnost žaloby nebo žádosti o odškodnění zatím podle svých slov nezvažoval.

„Jsem rád že to skončilo a že to mám za sebou,“ uvedl po vynesení rozsudku Nečesaný. Obžaloba tvrdila, že někdejší dvacetiletý student gymnázia Nečesaný v únoru 2013 v Hořicích na Jičínsku několikrát udeřil tamní kadeřnici do hlavy polenem a sebral jí přes 10 tisíc korun. Žena nejprve Nečesaného jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka. Zvrat v případu by mohl nastat už jen v případě, kdy by nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání a vrátil případ k Nejvyššímu soudu, ale ten Nečesaného už dříve osvobodil.

Podle premiéra Andreje Babiše jsou náklady na české předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022 neúměrně vysoké. Zpochybnil i jeho přínos, na vládě podle jednoho z jejích členů označil předsednictví za drahou žvanírnu s chlebíčky. Deník N, jenž informaci přinesl, se opírá o svědectví pěti členů vlády z ČSSD a ANO, ale jejich jména neuvedl. Kabinet měl v pondělí projednávat zajištění předsednictví a související finanční a personální požadavky. Materiál byl ovšem z jednání stažen. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že se tak stalo z časových důvodů. Nechtěla nicméně konkretizovat, na kolik její resort náklady vyčíslil.

„Setkal se s nepochopením a o věci se bude dál jednat. I to však komplikuje přípravy, například pro ministerstvo zahraničí, které musí předem zajistit pronájmy budov a další,“ řekl zdroj Deníku N.  Bod je opět na programu schůze vlády, která se uskuteční 1. dubna.  Harmonogram příprav a koncepce komunikace českého předsednictví mají být hotovy do konce října, informuje iDnes.cz.Babiš o údajně vysokých nákladech hovořil i v úterý s velvyslanci členských států v Praze. „V roce 2009 nás předsednictví stálo 3,45 miliardy korun. Konstatoval jsem, že je to dost peněz. Nepřemýšlím nad tím. Česko bude předsedat EU. Samozřejmě,“ řekl ale Deníku N premiér.

Část učitelů přijde ve čtvrtek do školy v černém oblečení na protest proti současnému stavu školství. Akcí „Vidíme to černě“, která se uskuteční u příležitosti Dne učitelů, chtějí upozornit na svou nespokojenost s financováním a různými opatřeními ve školství. Akci podporují například spolek Pedagogická komora nebo Učitelská platforma. Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle nově zveřejněných údajů ministerstva školství o 11 procent na 35 089 korun. Na tuto sumu ale podle zástupců pedagogů dosáhne jen malá část z nich, navíc růst je nižší než původně slibovaných 15 procent. Vláda slibuje do roku 2021 zvednout průměr 46 tisíc.

Rozčílení učitelů dále zvýšilo středeční rozhodnutí poslanců, kteří den po hlasování o vyšších platech vzali své usnesení zpět. Sněmovna v úterý kývla většinou jednoho hlasu na opoziční návrh, aby vláda už příští rok zajistila učitelům 130 procent celostátního průměru. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna ale úterní hlasování zpochybnil s tím, že se zdržel, byť v záznamu hlasování měl uvedeno „pro“. Podle něj je plošné zvyšování všem učitelům chybný postup.

Viceprezident USA Mike Pence jménem administrativy Donalda Trumpa vyhlásil cíl dostat do pěti let americké astronauty zpět na Měsíc. Za tímto účelem má Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nasadit „veškeré dostupné prostředky“. Pence plán představil u příležitosti setkání s čelnými představiteli NASA v Huntsville ve státě Alabama. „Účastníme se vesmírných závodů stejně jako v 60. letech,“ prohlásil a dodal, že v případě potřeby budou rakety a přistávací moduly NASA nahrazeny soukromými.

NASA již dříve vyhlásila úmysl vrátit se na Měsíce do roku 2028, podle Pence je ale na čase „zdvojnásobit naše úsilí“. NASA letos slaví padesát let od dobytí Měsíce. Začátkem ledna přistála poprvé na odvrácené straně Měsíce čínská sonda. Peking se netají svými ambiciózními plány, které zahrnují například vybudování vlastní vesmírné stanice a pokračování ve výzkumu Měsíce. Podle těchto plánů by v roce 2030 měl na jeho povrchu stanout první Číňan.