Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Evropský parlament: Eurovolby vyhraje ANO, druzí budou Piráti

Pirátští poslanci, 2018 • Autor: Milan Jaroš
Pirátští poslanci, 2018 • Autor: Milan Jaroš

Vítězem květnových evropských voleb se v Česku stane hnutí ANO, které by mohlo dokonce zdvojnásobit svůj současný počet mandátů v europarlamentu na osm. Druzí Piráti získají čtyři křesla, třetí ODS tři. Vyplývá to z projekce odhadovaných výsledků, kterou v pátek zveřejnil Evropský parlament. Nejsilnější parlamentní skupinou zůstane Evropská lidová strana (EPP), ale její odhadovaný zisk dále klesá. Podle páteční projekce by pak po dvou křeslech získaly ČSSD a KSČM a jedno by spolu s KDU-ČSL obsadila i SPD. Parlamentní odhad nicméně nepočítá se společnou kandidátkou proevropských stran TOP 09 a STAN podporovanou Zelenými, které by v součtu podle průzkumu dosáhly na téměř devět procent hlasů a do EP se rovněž dostaly, čímž by se změnilo rozdělení českých mandátů.

EPP přisuzuje projekce zisk 181 křesel, což je o dvě křesla méně než podle prvních odhadů z poloviny února. V současnosti mají evropští lidovci v EP 217 poslanců. Druzí socialisté a třetí liberálové získají podle projekce 135 a 75 mandátů, stejně jako v minulých odhadech. Proevropské frakce tak ztratí v EP většinu, což je v souladu s dlouhodobými předpoklady o posílení stran snažících se oslabit evropskou integraci. Z těch si podle posledních odhadů nejvíce polepší Evropa národů a svobody (ENF), která by díky posílení svých italských a francouzských členů mohla místo dosavadních 37 mandátů mít až 59.

Hamáček je dál předsedou ČSSD

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Nová budova Národní galerie nebude, oznámil Babiš

Jiří Fajt; ilustrační foto • Autor: ČTK
Jiří Fajt; ilustrační foto • Autor: ČTK

Vláda už neplánuje novou budovu Národní galerie v Praze u stanice metra Hradčanská. Pozemky jsou zatížené spornou smlouvou, o které opakovaně informovali Reportéři ČT. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že s pozemky se pro toto využití už nepočítá - a nepočítá se ani s případnou stavbou nové budovy galerie. Jako možné místo pro novou budovu NG pozemek poblíž dejvického nádraží zmiňovali premiér Babiš, ředitel galerie Jiří Fajt i ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Babiš však nyní oznámil, že tento projekt už není v plánu. „Jediný projekt, který je na stole, je rekonstrukce Národního galerie (Veletržního paláce), protože je to taky památka. S žádnou jinou alternativou se nepočítá,“ řekl po jednání v Národní galerii podle serveru ČT24.

„Nejsou to pozemkové problémy,“ odpověděl pak Babiš na dotaz, zda komplikovaná situace na pozemcích vedla k rozhodnutí od záměru stavby pro Národní galerii ustoupit. Rekonstrukce Veletržního paláce má podle něj přednost, protože budova je významnou památkou a opravy potřebuje. Pozemek v Dejvicích patří z velké části Správě železniční dopravní cesty, která podepsala smlouvu o budoucím prodeji pozemků s developerskou společností Amadeus Real. V registru smluv je uvedena cena 283 milionů korun, podle některých expertů se však cena pozemků pohybuje až kolem miliardy . SŽDC říká, že smlouva byla uzavřena předčasně, a hledá cestu, jak od ní odstoupit. Premiér současně uvedl, že chce získat licenci jedné z nejslavnějších světových galerijních institucí, pařížského Centre Pompidou.

Nečasová dostala od soudu tříletou podmínku

Jana Nagyová při jednom ze soudních dějství v kauze zneužití rozvědky • Autor: ČTK
Jana Nagyová při jednom ze soudních dějství v kauze zneužití rozvědky • Autor: ČTK

Za zneužití Vojenského zpravodajství zpřísnil odvolací soud Janě Nečasové i trojici zpravodajců podmíněné tresty a zákazy činnosti. Do vězení je ale neposlal. Někdejší šéfce kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) uložil tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Páteční verdikt v kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády, je pravomocný.

Zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek dostali podmíněné tresty v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Nečasová podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Získáním informací o její údajné nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Později nechala sledovat také dva zaměstnance úřadu vlády.

Slovensko: Ani nadpoloviční většina hlasů v prvním kole nemusí stačit na post prezidenta

Zuzana Čaputová a Robert Mistrík na předvolebním duelu deníku SME • Autor: Profimedia, Jozef Jakubco/SME
Zuzana Čaputová a Robert Mistrík na předvolebním duelu deníku SME • Autor: Profimedia, Jozef Jakubco/SME

Dva týdny před prvním kolem přímých voleb slovenského prezidenta se hlavní favoritkou podle průzkumů stala s velkým náskokem právnička Zuzana Čaputová. V nejnovější sondáži agentury AKO ji podpořilo 52,9 procenta rozhodnutých voličů. Tento průzkum zadal volební tým Čaputové,  podle nového výzkumu agentury Fokus by ji pak volilo 44,8 procenta dotázaných. Ani nadpoloviční podpora by však patrně nestačila na zvolení hlavou státu v prvním kole. Podle dřívějšího rozhodnutí volební komise se totiž kandidát stane prezidentem již v prvním kole pouze v případě, že získá hlasy většiny všech registrovaných voličů. Ve slovenské ústavě se doslova píše, že prezidentem je zvolený kandidát, „který získá nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Když ani jeden z kandidátů nezíská potřebnou většinu hlasů voličů, koná se do 14 dní druhé kolo voleb“. A slovenský Denník N upozorňuje, že inkriminovaný článek ústavy je nejasný.

Chybí v něm totiž před slovním spojením „oprávněných voličů“ slovo „všech“. Zároveň je matoucí slovo „platných“. Spor se vede o to, jestli ke zvolení hlavou státu stačí většina odevzdaných hlasů, nebo většina ze všech oprávněných voličů, kterých je na Slovensku zhruba 4,4 milionu.  Podle vyjádření státní volební komise z února se procento získaných hlasů počítá podle volebních listin okresních volebních komisí – a ty evidují všechny oprávněné voliče, tedy všechny občany Slovenské republiky, kteří mají právo volit prezidenta. V tomto případě by překročení 50 procent odevzdaných hlasů k vítězství nestačilo. „Nestačí 53 procent hlasů voličů, kteří přišli volit. Druhé kolo by se konalo i tak,“ uvedla podle Denníku N Eva Chmelová ze Státní komise pro volby a financování politických stran. Situaci by mohl objasnit až Ústavní soud; ten je ale paralyzován kvůli obstrukcím vládního Smeru při výběru nových kandidátů.

Archeologové už prý vědí, odkud jsou kameny ze Stonehenge

Stonehenge • Autor: Milan Jaroš
Stonehenge • Autor: Milan Jaroš

Prastarý kruh ze vztyčených kamenů, který se nachází poblíž anglického města Salisbury, je opředen spoustou otazníků, ale nyní se zdá, že minimálně jedno z jeho tajemství bylo odhaleno. Britským vědcům se totiž podařilo zjistit, odkud pocházely kameny na jeho stavbu, informuje ČT24. Skupina dvanácti archeologů představila výsledky výzkumu materiálů, z nichž byl Stonehenge postaven. Zjistili, že některé z menších kamenů pocházely až ze západního Walesu. Dokonce identifikovali dva lomy, kde byly kameny získány. V nich pak vědci našli důkazy o existenci pravěkých nástrojů, kamenných klínů a stopy po kopání – pocházely z doby přibližně kolem roku 3000 před naším letopočtem, kdy Stonehenge vznikal.Podle výzkumníků jde o přesvědčivé důkazy, že právě odsud se transportovaly slavné kameny na jejich dnešní neméně proslulou lokalitu. Místo nálezu je přitom pro laickou veřejnost poměrně překvapivé, leží totiž přes 220 kilometrů daleko. „Konečně máme odpověď na starou otázku, kde se ty kameny vzaly. Jestli se do Stonehenge dostaly díky lidské práci nebo pohybem ledovce,“ uvedl pro CNN hlavní autor objevu profesor Joshua Pollard.Přibližné místo původu kamenů je známé už dlouho, téměř sto let. Roku 1923 správně určil britský geolog H. H. Thomas, že kameny jsou z oblasti Preseli Hills; nyní navíc víme, že oba lomy, kde byly získány, tedy Carn Goedog a Craig Rhos-y-felin, leží na severní straně tohoto kopce. Archeologové a geologové se přitom doposud přikláněli spíše k teorii, že kameny jsou z jižní strany. To má další důsledky – podle výzkumníků je nyní pravděpodobnější, že kameny byly přesouvány na místo určení po zemi, nikoliv po vodě (jižní strana je blízko řeky).Archeologové budou ve výzkumu pokračovat studiem lidu, který žil v okolí Preseli Hills. Chtějí prokoumat, jaké dovednosti ovládal a jaké je propojení mezi ním a Stonehenge.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].