Informační servis

Novopečená pražská koalice má v plánu výrazně omezit krátkodobé pronájmy prostřednictvím služby Airbnb. Podle Hospodářských novin je ve hře několik cest. Tou první bude postupné zvýšení poplatku “za návštěvníka a noc” na zákonné maximum padesáti korun. Pokud se počet krátkodobě pronajímaných bytů nesníží, což je velmi pravděpodobné vzhledem k tomu, jak lukrativní takové pronájmy jsou, nastoupí další opatření. Pronajímatelé by mohli své byty nabízet jen po určený počet dní v roce. Piráti navrhují šedesát dní.

Politici i experti se přitom shodují, že klíčová bude spolupráce Airbnb samotného - a to jak ve vybírání poplatků, tak daně z příjmu za pronájem nemovitosti. Zkušenosti ze zahraničí zatím svědčí o tom, že firma (usazená ve Spojených státech) se sdílení údajů o svých klientech-pronajímatelích brání a raději jde do střetu. Z poslední doby je to třeba případ Vídně. Regulovat podnikání Airbnb se snaží řada měst po celém světě: někde se jej radnice snaží omezovat podobně, jako to má v plánu Praha, jinde je pronajímat byty skrze Airbnb prostě zakázané.

Spojené státy obnovily sankce proti Íránu. Je to důsledek amerického odstoupení od mezinárodní jaderné dohody, kterou s Íránem uzavřelo mezinárodní společenství v čele s Evropskou unií a právě USA. Smlouvu, kterou podepsal americký exprezident Barack Obama, označil jeho nástupce Trump za nejhorší dohodu vůbec, a sankce jsou pro něj způsobem, jak vyjednat novou. Zatím však není známo jakou. Írán svou část dohody - kterou by šlo ve zkratce popsat jako víc obchodu za méně jaderného programu - doposud plnil.

Pro íránský režim přichází sankce v nevhodný čas. Tamní ekonomika byla v hluboké krizi ještě před zavedením sankcí, které ji ještě prohloubí. Americké patření zasáhnou Írán na nejcitlivějším místě, v produkci ropy. Británie, Německo a Francie, které s jednostranným vypovězením smlouvy nesouhlasí, jsou nicméně odhodlány americké sankce obcházet. To bude ovšem komplikované, zvlášť pokud budou Američané důsledně trvat na svém. Firmy si pak budou muset vybrat, zda raději obchodovat s USA či islámskou republikou, což je poměrně jednoduchá volba: Írán to nebude. Tamní prezident Hasan Rúhání řekl, že země bude prodávat svou ropu a hodlá sankce porušovat.

Rodičovský příspěvek se zvýší o osmdesát tisíc korun, bude tedy celkově činit tři sta tisíc korun. Změna, na níž se vláda dohodla, začne platit od začátku roku 2020. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která návrh prosadila, chtěl původně zvyšovat rodičovskou postupně, ve dvou fázích - první navýšení o čtyřicet tisíc korun mělo přijít už polovině příštího roku. Nakonec se s kolegyní z financí Alenou Schillerovou (za ANO) shodla na skokovém navýšení v pozdějším termínu. Zvýšení, na kterém se koalice dohodla, bude stát vládu více než sedm miliard ročně. Pro růst jsou v Poslanecké sněmovně všechny strany. Argumentují mimo jiné tím, že stát dávku nezvyšoval více než deset let.

Je den před volbami do amerického Kongresu. Takzvané mid-terms výrazně ovlivní politiku prezidenta Donalda Trumpa. Pokud si jeho republikáni, kteří aktuálně ovládají jak Kongres, tak Senát, udrží většinu v obou komorách, čekají Trumpa relativně snadné dva roky, kdy prosazování politiky nebude nic bránit. Pokud však opoziční demokraté získají v jedné komoře převahu - a to je pravděpodobné hlavně v případě Kongresu - budou moci prezidentovi klást účinné překážky.

Do kampaně se na straně demokratů navzdory tradicím zapojil i exprezident Barack Obama. Hlavním tématem voleb je imigrace z Jižní a Střední Ameriky. Obě strany si slibují, že na politice a rétorice Donalda Trumpa - který prokazatelně lže a činí okázalá gesta, například posílá na jižní hranici na obranu před imigranty tisíce vojáků - získají politické body. Republikáni doufají, že zlomí ještě nepřesvědčené příznivce konzervativců, demokraté sází na to, že Trump odpuzuje hlavně vzdělanější voliče.

Kateryna Handzjukova, ukrajinská protikorupční aktivistka, zemřela po tříměsíčním boji s popáleninami kyselinou. Zatím neznámý pachatel ji na konci července v domovském jihoukrajinském Chersonu vylil na hlavu litr kyseliny sírové, v důsledku čehož utrpěla zranění na třiceti procentech těla. Podstoupila jedenáct operací, ale neúspěšně. Její smrt rozezlila ukrajinskou občanskou společnost, chersonské občany i mezinárodní společenství.

Handzjukova do veřejného života promlouvala i z nemocničního lůžka. “Vím, že teď nevypadám hezky,” nechala se slyšet, “ale rozhodně vypadám líp než právo a spravedlnost na Ukrajině.” Jak píše iRozhlas.cz, ukrajinský prezident Petro Porošenko v neděli během návštěvy Turecka vyjádřil soustrast pozůstalým a vyzval k vypátrání a potrestání pachatelů útoku. Policie podle BBC v souvislosti s činem zadržela už pět lidí.