Americké volby vystaví hodnocení Trumpovi i západnímu populismu
 
Donald Trump na předvolebním shromáždění
Donald Trump na předvolebním shromáždění • Autor: AP/ČTK, Mark Humphrey

Američané tento týden vystaví první oficiální hodnocení Donaldu Trumpovi. Od jeho překvapivého zvolení uplynou dva roky a Spojené státy vyrážejí k volbám do Kongresu (část amerických států zároveň volí guvernéry).

V tuto chvíli mají republikáni, tedy strana, kterou dnes prezident zcela ovládá, většinu v dolní komoře Kongresu (Sněmovně reprezentantů) i v Senátu. Trump tak vlastně dominuje exekutivní i legislativní složce americké administrativy, a je tudíž možné mu vystavit plnohodnotný účet za dva roky vládnutí. Znemožnil se? Prohlédli Američané populistický trik? Byla to před dvěma lety jen náhoda, shoda okolností, úchylka, kterou nejdůležitější světová demokracie při nejbližší příležitosti - tedy právě tento týden - rychle zkoriguje? Upřímně řečeno, úplně to tak v tuto chvíli podle průzkumů nevypadá.

Reklama
Reklama

Ve hře je samozřejmě hodně. Pokud opoziční demokraté drtivě zvítězí, to znamená, že ovládnou Senát, v němž nyní republikáni dominují nejtěsnější většinou, a k tomu s jasnou převahou uchvátí Sněmovnu reprezentantů, má se prezident na co těšit. Samozřejmě ztratí možnost prosazovat jakékoli zákony a jeho domácí agenda se v podstatě omezí na vetování legislativy, kterou budou schvalovat demokraté.

Úřadování Bílého domu se dostane pod nepřátelsky naladěný dohled Kongresu, demokraté získají i možnost prošetřovat cokoliv, co se jim nebude zdát. Trump ztratí možnost jmenovat své lidi na důležité posty, především v případě, že by se uprázdnilo další místo v Nejvyšším soudu - žádný další soudce Kavanaugh by se nekonal. A především, demokraté budou mít v rukou všechny potřebné nástroje k případnému odvolání prezidenta, třeba na základě vyšetřování spolupráce jeho předvolební kampaně s Ruskem.

Druhá varianta je mírnější: demokraté v ní získají dolní komoru Kongresu, ale Senát zůstane v rukou republikánů. I v takovém případě bude mít Bílý dům s vládnutím mnohem větší trable než dnes, demokraté nicméně pořád nebudou mít možnost blokovat Trumpovy nominace a nebudou schopni dotáhnout do konce případný impeachment.

Obama
Bývalý prezident Obama podporuje dmeokratického kandidáta na senátora Joea Donnellyho • Autor: AP/ČTK, Nam Y. Huh

Třetí možnost je samozřejmě ta, že vše zůstane při starém - a demokraté, kteří vlastně zastupují liberální proud politiky, prokážou, že nemají proti dnešní vlně národoveckého populismu žádné zbraně. Nejde totiž pouze o technikálie amerického vládnutí. Po několika desetiletích, kdy se západní politika podobala technicistní diskuzi ekonomů na téma výše deficitu či daní, se náhle její obsah proměnil v zásadní hodnotový spor. Donald Trump a dnes již i “jeho” republikáni představují zcela odlišný svět, jehož kontury jsou velmi zřetelné: národ především, pevné hranice, uzavřenost, tvrdý boj proti všem, silná slova, výhružky, nátlak, konflikt. Skvěle to demonstrovala i kampaň, kterou velmi aktivně vedl jménem republikánů sám Trump.

Americký prezident se může po dvou letech ledasčím chlubit, americká ekonomika roste rekordním tempem, nezaměstnanost je minimální. Za běžných okolností by vládnoucí strana mávala vlajkou úspěchu, ale dnes to zjevně nestačí. I za těchto okolností je pro Bílý dům hlavním tématem voleb obrana proti hrozbám. Trump v závěru kampaně vytáhl téma migrace, k čemuž skvěle posloužila kolona několika tisíc uprchlíků, mířících hromadně do USA ze střední Ameriky.

Prezident vyděsil zemi nepodloženým tvrzením, že se mezi uprchlíky skrývají teroristé z Blízkého východu, naznačil, že vše organizuje George Soros, a jeho vláda se rozhodla příchodu kolony čelit posílením armády na hranicích - z původních 800 příslušníků ozbrojených složek se v řádu dní jejich slíbený počet vyšplhal 15 000. Kromě toho Trump z ničeho nic slíbil zrušení letitého ustanovení, podle něhož děti narozené na území USA automaticky získávají americké občanství.

Demokraté naproti tomu recept teprve hledají. Nedokážou se zatím zcela shodnout na tom, zda se spíše radikalizovat a nabízet voličům vyhraněně levicovou agentu založenou na právech menšin a žen či (na Ameriku) radikálních ekonomických návrzích, nebo zda vystupovat spíše jako strana “rozumných” a “odpovědných”. Tedy jakási americká klidná síla, jež by už svou racionální, pragmatickou mentalitou představovala protiváhu vybičovaným emocím pravice.

Během kampaně se zdálo, že radikálnější tvář slábne, především po fiasku spojeném se snahou zablokovat nominaci Bretta Kavanaugha na soudce nejvyššího soudu na základě téměř čtyři desítky let starého a svědectvím nepodloženého obvinění ze sexuálního deliktu. Spor se stal hlavním tématem na velkou část září a na několik týdnů otočil obraz politické scény vzhůru nohama: paradoxně to byli najednou republikánští senátoři, kdo hájil základní pilíře právního státu, jako je presumpce neviny, zatímco část demokratů působila především jako dav poháněný svatým rozhořčením.

Trump po tomto incidentu začal demokraty na mítincích líčit jako nebezpečnou a iracionální hordu prahnoucí po pomstě, demokratická kampaň se rychle stáhla a začala stavět do popředí klidné a pragmatické návrhy, především v oblasti zdravotnictví. Průzkumy nicméně naznačují, že právě v tomto okamžiku ztratili demokraté šanci získat Senát. Mnoho komentátorů zároveň upozorňuje, že právě v otázce přistěhovalectví nedokážou demokraté zformulovat proti vyhraněně xenofobním postojům prezidenta žádnou srozumitelnou a klidnou alternativu.

Průzkumy - jež však v posledních, prezidentských volbách zklamaly a je tedy lepší brát hodně sportovně - vlastně v tuto chvíli hovoří o jakési plichtě. Většina dochází k názoru, že republikáni Senát udrží. Zhruba se stejnou pravděpodobností (podle známého serveru FiveThrityEight například 6:1) se zdá, že demokraté převezmou Sněmovnu reprezentantů. S jakou převahou není úplně jasné, ale slova o modré vlně, tedy drtivém vítězství, se objevují mnohem méně často než třeba ještě v létě.

Volby je zároveň potřeba vnímat jako přípravku na prezidentské klání, jež proběhne v roce 2020. Demokraté teprve hledají tvář, kterou proti Donaldu Trumpovi postaví, zkoušejí témata i taktiku. V tomto bodě jsou americké volby zajímavé pro celý západní svět - nic totiž nenasvědčuje tomu, že by nacionální populismus zmizel tak rychle, jako se objevil.

https://www.youtube.com/watch?v=o95Bqt_57Kg

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1549

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte