Sbohem a věneček
Z naší fotbalové reprezentace měl mnohý Čech v poslední době stejný pocit jako z té politické: když o tom nejdůležitějším rozhodují už od pohledu bezkrevní, indiferentní, nicméně otevřeně vyčůraní lidé, co jiného se dá čekat, než že to se vším půjde z kopce. Pro příznivce pivně rezignovaného mávnutí rukou stále platí, že na politické scéně se v dohledné době nejspíš neodehraje nic, co by mu vylepšilo náladu. Nicméně ve fotbale se včera přece jen začalo blýskat na lepší časy.
Pro neznalce: před devíti měsíci byl do čela národního mužstva dosazen trenér
Petr Rada
, nevýrazná fotbalová neosobnost, jíž džob vynesl fakt, že se na ní dokázali shodnout rozhádaní čelní bafuňáři (podobnost s aktuálním hledáním premiéra není čistě náhodná). Výkony reprezentantů se následně nezlepšily, ale naopak zhoršily, a i pro veterány sledování takových propadáků, jakým byla prohra s Tureckem na posledním evropském šampionátu, se podívaná na herní projev druhdy oslavovaných hochů proměnila v čiré zoufalství.
Židle se pod Radou začala houpat až ve chvíli, kdy předminulý týden utrpěl se svými svěřenci remízu na hřišti Slovinska, a definitivně ho ze sebe shodila po následující domácí prohře se Slovenskem. Otázkou ovšem je, jestli by na ni přesto náhodou nevydržel, pokud by klesnutí na nepostupové pozice v tabulce kvalifikace na světový šampionát fotbalisté nevyrazili oslavit noční pitkou se „společnicemi", při které je přistihli bulvární fotografové. Ta se totiž stala hlavním důvodem včerejšího Radova odvolání.
A nezůstalo jen u něj. Padáka z reprezentace zároveň dostalo šest hráčů, kteří se účastnili oné noční jízdy. Včetně těch, bez kterých si nároďák prakticky nejde představit: Baroše a Ujfalušiho. Šance fotbalistů postoupit na mistrovství světa tím klesla ke dnu. Na druhou stranu, hrát v Jihoafrické republice je i bez toho viděli jen ti největší utopisté, nemluvě o tom, že co bychom tam asi tak dělali ve chvíli, kdyby proti nám nastoupil nějaký skutečně těžký tým a ne Slováci. Petru Čechovi bych takový zážitek opravdu nepřál, a ani sám sobě.
O odvolání trenéra a hráčů rozhodovali stejní lidé, kteří se o krizi fotbalové reprezentace sami zasloužili. To je na celé věci dost mrzuté. Ale jinak je jejich rozhodnutí dobrou zprávou. Teď ještě aby k týmu přišel někdo, kdo z něj vymete všechny pavučiny a zbylé kvalifikační zápasy využije k budování úplně nového kádru. Shoda tohohle přání se současnou politickou situací opět není čistě náhodná.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
