Evropané proti globalizaci

Globalizace sice podle statistik, které sledují pokles světové chudoby, lidstvu jako celku spíše prospívá, ale obyvatelé bohatých států mají na ni jiný názor. Průzkum názorů veřejnosti Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska, Německa a USA, který si objednal deník The Financial Times, ukázal, že odpůrců globalizace je v těchto zemích zhruba třikrát tolik jako zastánců.

A kromě toho se veřejnost těchto států silně kloní k tomu, aby jejich vlády zvýšily daně pro bohaté, kteří na globalizaci vydělávají nejvíce. V Americe ostatně už delší dobu sílí hlasy, které upozorňují na to, že propast mezi vyšší a nižší třídou se dramaticky prohlubuje a že dnešní akumulace bohatství v rukou malé skupiny lidí je tak velká, jako byla naposledy ve dvacátých letech minulého století – tedy v čase před dramatickou hospodářskou krizí.

Na první pohled se tedy zdá, že programové snižování daní ve střední a východní Evropě a prohlubování nerovnosti v příjmech, které s tím souvisejí, jde proti trendu vyspělých zemí, ale nebylo by fér vinit politiky postkomunistických zemí, že jsou zpozdilí. Američané mají ve snižovaní daní a redukci státu, které začaly za časů Ronalda Reagana, náskok čtvrt století – a také proto se tam dnes daňové kyvadlo zřejmě už brzy zhoupne na druhou stranu, zatímco v Česku vláda ještě jen opatrně ohmatává neoliberální agendu. Česká vláda to nicméně nebude mít lehké, protože zdejší veřejnost se zřejmě ve svých názorech moc neliší od toho, co si myslí Francouzi či Němci.