Každý Čech utratil loni 126 korun za potraviny se štítkem BIO. A bude to prý stále víc, v roce 2010 už 645 korun bioútrat na osobu. Tahle čísla spočítal a na konferenci Bio Summit minulý týden přednesl Tom Václavík, majitel agentury s příznačným názvem Green Marketing.
Tom Václavík měl kravatu a dobrý oblek. Obojí nutně potřebuje – živí se totiž tím, že shromažďuje údaje o trhu s eko produkty a pořádá konference jako byla tahle. Dostává zakázky od bio zemědělců, od prodejců i od státu, protože ví, jak sehnat, zabalit a prodávat jídlo označené bio. Řada lidí na summitu vypadala podobně. A kromě kravat a dobrých obleků se účastníci blýskali znalostmi ekonomie a s promyšlenými obchodními plány. Jeden přednášející například odešel z pozice obchodního ředitele leasingové společnosti a své know-how i prostředky vložil nedávno do biobyznysu. Zprostředkovává obchody mezi zemědělci a prodejci, začal s budování zpracovatelských závodů a logistiky, pomáhá získávat dotace. „Dnes lidé utratí sto dvacet korun za osobu za rok, a určitě by nebyl problém, kdyby dali dvě stě padesát. Vždycky tu budou lidé, kteří budou chtít do zdraví investovat,“ nastínil po konferenci jednoduchou obchodní úvahu.
Trh, který se zvětšuje každý rok o desítky procent, je prostě skvělá podnikatelská příležitost a chytří obchodníci to právě teď vycítili. A navíc: kromě obchodních zisků se v tomhle oboru může počítat také s veřejnými penězi českými i evropskými, podpora ekologického zemědělství je jednou z vládních priorit, jen na novou reklamní kampaň Státního zemědělského intervenčního fondu půjde z rozpočtu čtrnáct milionů korun.
Což už není obchod, ale protekce. Jak si ji biopotraviny zaslouží? Protože, jak tvrdí jejich propagátoři, jsou „správnější“ než normální jídlo. Jsou ekologické, neničí se kvůli nim příroda, nemučí zvířata, svět se nezamořuje chemií. Donedávna to hlásali ekozemědělci, kteří s osobním nasazením, s ideály i s dluhy zkoušeli pěstovat ovce nebo mrkev bez chemie. Dalo se předpokládat, že vědí o čem mluví. Jenže máme to věřit chlapíkům v kravatách, co umí hlavně vymýšlet slogany a prodávat? Nebudou nás bio potraviny za chvíli jen otravovat, jako další předražené zboží? Nebude nás popuzovat to věčné vydírání, že kdo nejí bio, je zlý? Nebudeme mít za chvíli plné zuby těch slunečných venkovských idyl na billboardech?
Minulý týden se mi také naskytnul pohled na idylu. Nebylo to v reklamě, ale na ekologickém statku nedaleko Litoměřic: krávy s telaty na vysoké podestýlce ze sena, nasečeného na sousedních loukách. Na louky zvířata vyběhnou už za několik týdnů. Budou se na nich pást až do konce života a mají zaručeno, že i ten konec bude rychlý a bezbolestný. A jejich maso pak poputuje do obchodních řetězců, takže si ho bude moci koupit každý.
Takhle si to stoupenci hnutí za lepší zemědělství přáli a bio boomu můžeme zatleskat. Jen není jasné, co s ním bude dál. Jestli peníze, které ještě jistě vyprodukuje, půjdou na lepší život krav a telat. Anebo na prezentace, slogany, reklamní fotografie a další podobné bio zboží.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
