Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Globální bazar Tomáše Klvani

Náš svět je bezpečný…

Počet válek klesá, zato stoupá počet médií.

3371-mobr-klvana-tomas-kresba-reisenauer.jpg
3371-mobr-klvana-tomas-kresba-reisenauer.jpg • Autor: Respekt

3371-vobr-klvana-tomas-kresba-reisenauer-velky.jpg
Fotografie: Klobální bazar Tomáše Klvani - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Člověk se rozhlíží po mezinárodní scéně a leckdy nevidí, co má před nosem. Mohl by třeba nepostřehnout, že dnes žijeme v nejbezpečnějším a nejméně násilném období našich dějin. Teď si asi říkáte, že Globální bazar přišel o rozum (kromě těch, kteří vědí, že ho nikdy neměl), ale pak musel přijít o rozum také génius z Harvardu Steven Pinker a řada dalších pozorovatelů, kteří se vyslovili podobně.

Podle skupiny politologů z University of Maryland vedené Tedem Robertem Gurrem, respektive jejich studie z roku 2005, se od poloviny osmdesátých let do roku 2004 snížil počet a ničivost válečných konfliktů o neuvěřitelných 60 procent. Během studené války počet a dosah válek rostl (léta 1950-1990 zaznamenala šestinásobný nárůst), což bychom měli připomínat všem, jimž se stýská po „stabilní rovnováze“ studené války, a kteří naši dobu mají za šílenou. Noční můra dneška: terorismus globálního dosahu, několik velkoměst zničených jaderným výbuchem. Noční můra studené války: zánik života na planetě.

Posuďme na dvou příkladech, v jak z historického pohledu ojedinělé době žijeme. V roce 2001 napadla skupina teroristů objekty ve Spojených státech. Před několika dny rozpoutala ještě menší skupina teroristů peklo v Bombaji (správně bychom měli říkat Mumbaji). Představme si, že by k něčemu obdobnému došlo před osmdesáti lety, což je dějinně vzato časové kýchnutí. Co by se stalo? Spojené státy by vyhlásily válku Saúdské Arábii a Egyptu (odkud byli klíčoví teroristé z 11. září) a Indie by totéž udělala Pákistánu (za teoretického předpokladu jejich existence).

K ničemu podobnému nyní nedošlo. Ať si o zásahu Spojených států v Afghánistánu a následné volně související válce v Iráku myslíme cokoliv, ať si myslíme cokoli o situaci v Kašmíru, zdá se, že se dnes státy chovají chytřeji než v minulosti. To je povzbudivá myšlenka a souvisí s povzbudivou statistikou profesora Gurra z Marylandu.

Potud fakta. Jenže nikdo dnes intuitivně nemá pocit, že svět je bezpečnější. Proč? Odpověď: CNN. Média obecně. Zatímco od osmdesátých let počet válek klesá, počet novinářských médií se znásobil, znásobil se časový prostor, který média vyplňují a v neposlední řadě zlevnila a zmobilněla technologie, která novinářům umožňuje obrazem zachytit událost mnohdy v reálném čase. Války a násilí jsou mediální komoditou – zvyšují sledovanost a čtenost, figurují v hlavních vysílacích časech. Kulek, bomb i mrtvých je méně, zato slov a obrazů o nich přibylo.

Novinářům to nevyčítejme, zaznamenávají, o co je zájem. Žurnalistika není věrným obrazem světa, nemá být zrcadlem, není fórem, na němž ukazujeme vše typické a reprezentativní v proporcích podle důležitosti. Žurnalistika zaznamenává nové, zajímavé, neobvyklé a z tohoto pohledu vlastně o světě filozoficky míněno – lže. A je to tak správně.

Pozoruhodný není rozdíl mezi naším vnímáním světa a jeho skutečným stavem, ten lze vysvětlit. Pozoruhodné je, že války a násilí stále – po jejich tisícileté historii – považujeme za – nu – pozoruhodné.

Autor přednáší na New York University v Praze, je členem představenstva Respekt Publishing a pracuje ve společnosti BAT v Hamburku.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte