Globální bazar Tomáše Klvani

[image id="120841420"]
V nové politické garnituře chybí Caroline Kennedyová, dcera zavražděného prezidenta, o níž se předpokládalo, že v Senátu nahradí Hillary Clintonovou.

Blonďatý „Mozart“, nizozemský poslanec Geert Wilders, přilétl na londýnské letiště Heathrow, ale musel se zase otočit a vrátit do Haagu.

Není to nijak originální myšlenka, ale při pohledu na smutnou hospodářskou statistiku člověka povzbudí: Teprve v krizi se ukáže, kdo opravdu jsme, z čeho jsem odliti a ukuti a ukováni, nebo sešiti, spíchnuti a uplácáni...

[image id="120841420"]
Finanční a hospodářská krize je v určitém smyslu také krizí kapitalismu. V jejím jádru jsou úvěrové trhy zmrazené fatálními spekulacemi investičních bankéřů a pofidérními hypotékami; tato krize však souvisí také s rétorikou, respektive s rétorickou přitažlivostí angloamerického hospodářského modelu. Jak?

[image id="120841420"]
Ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých vsadil Izrael, stát vzniklý i jako odkaz holokaustu, na sílu.

Globální bazar o „Vedlejších ztrátách“ v Gaze vzbudil pozornost a mnoho zajímavých reakcí. Byla by škoda se aspoň o některé nepodělit.

[image id="120841420"]
Útok na Gazu není zločin, ale něco horšího: chyba.

[image id="120841420"]
Kritiku globalizace a kapitalismu z pera Naomi Klein považoval Globální bazar vždy trochu za – jak to říct a neurazit – urážku inteligence.

Počet válek klesá, zato stoupá počet médií.

…aneb Globální bazar jedním dechem

Pro teroristy je mediální pozornost skoro jako kyslík. Kdyby se dnes všechna média domluvila a rozhodla se, že zpravodajsky ani jinak nebudou obsluhovat teroristické útoky, počet útoků by výrazně klesl.

...mojí desetileté dcerce zasvítily oči. „Oni existují?“ Až donedávna, co se ve zprávách zmnožily reportáže o přepadech lodí a žádostí o výkupné, měla piráty zařazené mezi vílami, vlkodlaky a Vinnetouem.

Když jsem objížděl Českou republiku a vysvětloval vládní rozhodnutí pro protiraketový radar, velká většina lidí v sálech nepřišla diskutovat, ale vykřičet se, urážet a protestovat.

Nikdy jsem nesouhlasil s politickými omluvami za kolektivní zločiny minulosti. Tato otázka se vynořuje a potápí podle politických přílivů a odlivů, jako tomu bylo například ve věci irského hladomoru a otroctví v Americe.