0:00
0:00
Agenda31. 1. 20083 minuty

Zelení mírní svou rétoriku

Snaha Strany zelených nepřipustit návrat Jiřího Čunka do vlády polevuje.

Astronaut
Autor: Respekt

Během hektické a nervózní atmosféry doprovázející prezidentskou volbu, která se uskuteční příští pátek, poněkud zapadá změna odhodlání Strany zelených (SZ) nepřipustit návrat předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka do kabinetu Mirka Topolánka.

Politici Strany zelených na začátku prosince poněkud pompézně bouchli do stolu a ohlásili, že její ministři odejdou z kabinetu Mirka Topolánka, pokud se do něj naopak vrátí lidovecký předseda. (Tuto „zelenou lavinu“ spustil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg). "Pokud veškerou činnost vlády zastíní příhody Jiřího Čunka, je to špatně," byla rétorika zelených. „Kdo chce odejít, tak ať odejde,“ reagoval tehdy vzdorovitě Čunek.

↓ INZERCE

Nyní však rozhodnost nejmenšího koaličního partnera polevuje. Místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová již pro Hospodářské noviny připustila, že strana nemá sílu prosadit svůj požadavek a na druhou stranu nechce vládu položit.

Pro Respekt.cz nicméně zdůraznila, že Čunek stále důvěryhodně nevysvětlil, z čeho našetřil v devadesátých letech několik milionů korun a na postoji zelených se proto nic nemění. „My říkáme stále totéž. Zelení se domnívají, že by to (návrat Čunka) nebylo pro vládu ideální,“ řekla Kuchtová.

Předseda SZ Martin Bursík také není tak rozhodný, jako před Vánoci. Před několika týdny dokonce na soukromé schůzce s Čunkem a Schwarzenbergem, kterého nominovali právě zelení, řešili, jak situaci zvládnout a přitom nerozložit koaliční kabinet. To znamená v krajním případě, že po návratu Čunka do vlády zůstanou zelení a dokonce i Schwarzenberg.

Bursík však nechce nic před prezidentskou volbou prozradit. „Hráli jsme nějaký modus vivendi a myslím si, že jsme našli určité parametry, za kterých by to možné bylo, ale teď jde o to, nakolik ty parametry v nějaké budoucí době dokážeme společně či primárně Jiří Čunek naplnit,“ řekl Bursík pro Rádio Česko.

Ministr školství Ondřej Liška (SZ) rovněž krotí své vášně z prosince. Na otázku Respektu.cz, zda by opustil vládu, pokud by se do ní vrátil Čunek odpověděl: „Považuji to nadále za zásadní problém. Rozhodovat se ale budu ve chvíli, kdy ta situace reálně nastane a součinnosti se Stranou zelených.“

Bursík ocenil to, že karvinské státní zastupitelství zastavilo případ neoprávněného čerpání dávek sociální podpory. Neprokázalo se, že by Čunek zamlčel některé příjmy rozhodné pro přiznání dávek.

Předseda zelených však trvá na tom, že si bývalý vicepremiér musí vyčistit stůl a věrohodným způsobem vysvětlit veřejnosti veškeré pochybnosti ohledně jeho financí.

Čunek zatím další vysvětlování odmítá, prý již dostatečně vše vysvětlil a připomíná tak svými výroky bývalého premiéra Stanislava Grosse, který rovněž tvrdil, že jeho rodinné finance jsou křišťálově čisté. Poté, co byl donucen rezignovat, se do vlády ani politiky nevrátil.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026