Pohlednice Moldava
Pohlednice Moldava • Autor: Přátelé zeleného údolí Muldy

Byznysman Daniel Křetínský, jeden z předních hráčů české energetiky, chystá na Krušnohorsku projekt dosud největší větrné elektrárny v Česku. Aby bylo možné o její stavbě vůbec začít uvažovat, musela se změnit platná legislativa. Přesto nemá energetický baron stále vyhráno. Zdá se, že jeho záměr by ještě mohla překazit malá skupina místních přátel přírody bojujících za zdejší ohrožené druhy ptáků. 

Spolek zdejších obyvatel pojmenovaný Přátelé zeleného údolí Muldy s výstavbou nesouhlasil a jeho členové se obrátili na ministerstvo životního prostředí s podnětem na přezkum udělené výjimky z ochrany určitých druhů ptactva. Rozhodnutí má padnout do konce června.


Nejvážněji ohrožený by byl stavbou podle aktivistů tetřívek obecný, vyskytující se ve zdejší chráněné oblasti Natura 2000. „Existují celkem čtyři posudky týkající se přítomnosti tetřívka na daném území. Zatímco ten, který je součástí oficiálního posouzení vlivu záměru na životní prostředí, tvrdí, že tetřívek v oblasti nebude výstavbou ohrožen, zbývající tři od ochranářských společností a nezávislého experta hovoří o opaku,“ uvádí Ivana Ježková z místního spolku.

Nezávislé studie říkají, že elektrárna může místní fauně značně uškodit. Oficiální analýza tvrdí opak. Vytvářel ji ovšem soukromý znalec Radim Kočvara, kterého si za tímto účelem najala Křetínského společnost EP Renewables. Právě ta plánuje v Moldavě elektrárnu postavit. „Zajímavé je, že pan Kočvara patří ke znalcům, kteří dokážou vytvořit několik stovek posudků za rok. Zda lze v této rychlosti skutečně objektivně zhodnotit vliv stavby na životní podmínky druhu, je přinejmenším nejisté,“ upozorňuje Ježková.

Zákony elektrárně nepřály

Otázek je v kauze Moldava víc. Sporné aspekty se objevily již na konci minulého roku. Spolumajitel Energetického a průmyslového holdingu Křetínský (spolu s ním EPH vlastní Patrik Tkáč) by nemohl na výstavbu největšího větrného parku v Česku ani pomýšlet, kdyby se nezměnil text jedné výjimky. Novela zákona, který upravuje podporu obnovitelných zdrojů energie, tehdy vzala novým větrným elektrárnám nárok na státem garantované výkupní ceny elektřiny. Stanovila však do konce roku 2015 přechodné období, během nějž mohou velcí hráči na tomto poli rozestavěné větrné elektrárny dokončit. Dostaví-li projekty do té doby, mají podle zákona na příštích dvacet let odbyt jistý.

F201004230191701
F201004230191701 • Autor: Respekt

Kolik by vlastně Moldava během této doby majiteli vydělala? Podle stavu z roku 2013 byla výkupní cena elektřiny z větrných elektráren 2120 Kč a surová cena tzv. silové elektřiny na burze činila 934 Kč. Vše se samozřejmě může měnit, ale při těchto číslech do kapes provozovatelů elektráren z rozpočtu putuje 1186 Kč za megawatthodinu.

Moldava s výkonem 54 MW bude elektřinu generovat průměrně 2100 hodin ročně. Během 20 let by tedy Křetínský ze státního rozpočtu získal 2,7 miliardy korun. S takto slušným kapesným si může do své fotbalové Sparty koupit třeba nejdražšího hráče světa Garetha Balea, jehož cena se odhaduje na 100 milionů euro. 

Křetínského mluvčí Daniel Častvaj k tomu říká, že stavět větrníky se vyplatí jen s dotací. „Současné ceny technologie a naproti tomu cena elektřiny na trzích neumožňuje nikomu v našich přírodních podmínkách provozovat větrné elektrárny bez příspěvku. Proto jiný projekt nepřipravujeme,“ vypočítává.

Výjimka se prodlužuje

Původní podoba zákona by pro plánovanou elektrárnu znamenala stop. Novela však nastavila pravidla ve prospěch Křetínského - a pokud stavební záměr dotáhne, má dotaci jistou. Výjimka nejprve určila přechodné období kratší. Dotace měly dostávat jen ty větrné elektrárny, které se dostaví do konce roku 2014. Toto znění však poslaneckou sněmovnou při prvním čtení neprošlo a novelu dostal na stůl hospodářský výbor poté, co proti ní hlasovaly ODS a TOP09.

„Dle jednacího řádu sněmovny platí, že když dva kluby dají veto, musí se zákon projednávat standardním způsobem. Proto to muselo jít přes výbor,“ vysvětluje jeho tehdejší předseda Milan Urban. Někdejší ministr průmyslu a obchodu s energetickým byznysem udržuje dlouhodobě nadstandardní vztahy. Známá je jeho dovolená v Toskánsku, kterou strávil s někdejším premiérem Mirkem Topolánkem, Martinem Romanem, tehdejším ředitelem ČEZ, a jeho lobbistou Vladimírem Johanesem.

Daniel Křetínský
Daniel Křetínský

Hospodářský výbor pak na své schůzi 12. srpna 2013 přijal několik pozměňovacích návrhů – včetně toho z ministerstva průmyslu a obchodu o prodloužení přechodného období na dva roky. Výjimka takto platí pro větrné elektrárny, které provozovatelé spustí do konce roku 2015.

Z jednoho přechodného roku se tak díky přílepku v hromadném pozměňovacím návrhu staly dva. Navíc podle litery energetického zákona potřebují autorizaci od ministerstva průmyslu a obchodu. Nikdo se dnes však ke změnám moc nezná.

Cyril Zapletal, tehdejší předseda podvýboru pro energetiku, tvrdí, že úředníci dostali od Energetického regulačního úřadu analýzu, podle které znění připravili. „ERÚ o žádné takové analýze neví,“ říká však jeho mluvčí Jiří Chvojka a dodává: „Úřad s výjimkou rozhodně nepřišel. Pozměňovací návrh novely byl předložen bez upozornění a odborné diskuse.“ Kdy ke změně došlo, podle svých slov neví. Nikdo je prý o tom neinformoval a tento postup považují za záměrný. Cyrilem Zapletal už na tato tvrzení nereagoval. Když vyšlo najevo, že jde o informace týkající se zákona o obnovitelných zdrojích, telefon položil a už nezvedal.

Se změnou jednoho roku na dva nesouhlasila ani šéfka ERÚ Alena Vitásková. Podle ní dvouleté přechodné období nemá smysl a vše se prodraží. Kolik peněz bude roční prodloužení výjimky Českou republiku stát, však nesdělila – a až do uzávěrky ani ona nebrala telefon. Její výtky tehdy na výboru shodil pod stůl zmíněný Milan Urban; prý nebyl prostor na hádky zástupců ERÚ a vlády. Místo toho doporučil schválení znění novely ve zkráceném řízení a beze změn.

Příspěvek na elektřinu

Autorizaci k výstavbě elektráren získaly nakonec jen dvě firmy – Křetínský a APB Plzeň. „Existují pochybnosti, zda ministerstvo průmyslu těmto firmám neudělilo autorizaci ještě předtím, než dle zákona mohlo, a zda měl vůbec Křetínský v danou chvíli platné stavební povolení,“ dodává k tomu bývalý poslanec Strany zelených a někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík.

Snimek obrazovky 2014 06 01 v 0 42
Snimek obrazovky 2014 06 01 v 0 42 • Autor: Respekt

Záměr na výstavbu elektrárny Moldava každopádně překonal řadu legislativních obtíží, ale s jednou Daniel Křetínský asi nepočítal. Rozhodování o tom, zda poklidný ráz krajiny promění rozsáhlý větrný park, se přesunulo z kuloárů Sněmovny přímo na louky Krušných hor, kde spolek Přátel zeleného údolí Muldy usiluje o zrušení stavby. Snaha zachránit vzácného tetřívka je tím posledním, co může plány překazit. 

Výjimka z ochrany některých živočišných druhů se podle zákona udílí „z naléhavých důvodů veřejného zájmu“. Zda mezi ně patří výstavba soukromé větrné elektrárny, je přinejmenším sporné. „Přestože místní převážně nestojí o to, aby jim vedle pozemku vyrostly obří větrníky, využívají příspěvku na elektřinu, který jim starosta obce Josef Pok začal po podepsání smlouvy s Křetínského firmou vyplácet,“ dodává k situaci aktivistka Ježková. Křetínský se také zavázal nahradit polovinu nákladů spojených se změnou územního plánu.

Boj o větrníky v Krušnohoří se blíží k poslednímu dějství. Zda na kopcích vyrostou obří elektrárny, není zatím jasné. Rozhodne aktivita obyvatel Moldavy, kteří elektrárnu za plotem nechtějí. Symbolem střetu se stala ochrana vzácných ptáků v této přírodní oblasti. Na konci června se ukáže, zda na moldavských stráních přistane megalomanský větrný projekt, nebo zde v klidu zahnízdí drobný tetřívek.

Text vznikl pod vedením redaktora Respektu Jaroslava Spurného v rámci projektu Achillova data, který pořádaly Zaostřeno o.p.s. a České centrum pro investigativní žurnalistiku o.p.s.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte