pátek 8. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Rakouská vláda plánuje zavřít sedm mešit a vyhostit ze země až 40 imámů financovaných ze zahraničí. Jak píše BBC, Kancléř Sebastian Kurz na tiskové konferenci prohlásil, že „paralelní společnost, politický islám a radikalizační tendence nemají v jejich zemi místo“.

Kurzovi lidovci (ÖVP) vládnou v koalici s protiimigrační a protiislámskou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) od loňského roku. Kurz byl už u zavedení „zákonu o islámu“, který v roce 2015 zakázal zahraniční financování náboženských skupin a vytvořil povinnost muslimských společností vyznávat „celkově pozitivní pohled na (rakouský) stát a společnost“. Teď vláda v tvrdých opatřeních pokračuje.

Reklama
Reklama

Ze sedmi mešit, které budou uzavřeny, jsou čtyři ve Vídni, dvě v Horních Rakousech a jedna v Korutanech. Uzavřena bude i mešita ve Vídni, která je spojována s tureckým nacionalistickým spolkem Šedí vlci - a podle vlády je provozována nelegálně. Zároveň momentálně podléhá 60 z 260 imámů vyšetřování; 40 z nich spadá pod ATIB, spolek spolupracující s tureckou vládou.

V Rakousku žije okolo 600 tisíc muslimských obyvatel, většina z nich má turecké občanství nebo turecké předky. Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana kroky rakouské vlády na svém Twitteru již označil za “následky anti-islámské, rasistické a diskriminační populistické vlny” v Rakousku.

Ibrahim Kalin dále napsal, že opatření rakouské vlády mají za cíl útočit na muslimské spolky v zemi za účelem získání laciných politických bodů. Zároveň uvedl, že ideologický postoj rakouské vlády je v rozporu se základními právy a pravidly o společném soužití.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Filmové studio Warner Bros. připravuje volné pokračování filmu Karlík a továrna na čokoládu a pro roli Willyho Wonky zvažuje afroamerického herce Donalda Glovera, který je známý jako autor ceněného seriálu Atlanta či jako herec z nejnovějšího Star Wars filmu Solo: Star Wars Story. Bylo by to poprvé, kdy postavu Wonky ztvární jiný než bílý herec - a server BBC při této příležitosti připomněl právě případy, kdy fiktivní postavy změnily barvu pleti.

Asi nejznámější novodobou proměnou je zpodobnění Hermiony Granger v divadelní hře Harry Potter a prokleté dítě. Ta byla poprvé uvedena v roce 2016 v Londýně, kdy roli Hermiony ztvárnila britská herečka narozená ve Svazijsku Noma Dumezweni. Někteří fanoušci na obsazení reagovali rozhořčeně. Vadilo jim, že by africká herečka měla hrát roli, jež byla původně zpodobněna Emmou Watson. Autorka předlohy J. K. Rowling se však proti námitkám rychle ohradila a prohlásila, že v knihách není barva Hermioniny pleti explicitně zmíněna a že Noma Dumezweni byla vybrána jednoduše proto, že je tou nejlepší herečkou pro danou roli.

Reklama
Reklama

Dalším příkladem je role Nicka Furyho ve filmech z komiksového universa Marvel. Ten je jak v původních komiksech, tak v animovaném seriálu z devadesátých let bílé pleti, ale v sérii filmů, které odstartoval Iron Man v roce 2008, ho zpodobňuje afroamerický herec Samuel L. Jackson.

BBC zároveň připomíná mnohem starší a kontroverzní praktiku - tedy filmy a seriály, ve kterých bílí herci ztvární postavy jiné barvy pleti, čímž naplní definici tzv. whitewashingu, tedy „přebílení“ postav. Aktuálními příklady mohou být filmy Death Note, Princ z Persie, Aloha či Bohové Egypta. Obzvlášť v Hollywoodu je whitewashing předmětem mnoha debat. Tento fenomén vtipně komentuje kupříkladu televizní moderátor John Oliver a poukazuje mimo jiné na to, že nedostatek ocenění pro ne-bílé herce není jen vinou oscarové akademie, ale také Hollywoodu, který jednoduše nepřináší dost rolí pro herce jiné pleti. A když už se nějaké objeví, stejně do nich obsadí bílé herce.

https://www.youtube.com/watch?v=XebG4TO_xss

Reklama
Reklama