Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Piloti tureckých rebelů měli Erdogana na mušce

Pravidelný výběr ze světových médií: Měl Erdogan seznamy odpůrců? • S Trumpem nás čeká doba temna • Nejbohatší státy pomáhají nejméně s uprchlíky • Elektřina z lidské moči

Recep Tayyip Erdoğan • Autor: REUTERS
Recep Tayyip Erdoğan • Autor: REUTERS

Vynořují se další a další detaily z pokusu o převrat v Turecku. Dojem nepříliš dobře připraveného puče, který nevyhnutelně směřoval k neúspěchu třeba už tím, že se neodehrál nad ránem, kdy většina lidí spí, ale večer, takže podporovatelé stávajícího režimu mohli vyjít do ulic, doplňují nové informace, které přinášejí světová média.

Agentura Reuters informuje o dvojici stíhaček F-16 pilotovaných piloty z řad „rebelů“, které měly v dosahu letadlo, v němž se z dovolené v pobřežním letovisku Marmaris vracel do metropole turecký prezident Erdogan. Podle nejmenovaného bývalého důstojníka turecké armády -  který Reuters poskytnul informace, jež byly následně potvrzeny zdroji z turecké vlády - stíhačky prezidentský speciál nějakou dobu ve vzduchu následovaly. A kromě stroje zaměřily i dvě F-16, které mu dělaly doprovod. Proč však rebelové nakonec Erdogana nesestřelili či se aspoň nějak nepokusili o jeho internaci, je podle důstojníka „záhadou“. Zalekli se nakonec vzbouřenci? Ukazuje to na popularitu prezidenta, která mohla být jedním z dalších důvodů neúspěchu?

Nečekaný začátek a tvrdý konec • Autor: Profimedia, Abaca
Nečekaný začátek a tvrdý konec • Autor: Profimedia, Abaca

A ještě jednou Reuters: rychlost, s níž turecká vláda začala po tisících suspendovat policisty, státní zástupce, soudce, lokální politiky a úředníky, vzbudila nelibost v evropských institucích. Konkrétně komisař pro sousedskou politiku a vyjednávání o rozšíření Johannes Hahn vypustil úvahu, kterou turecká strana jistě nenechá bez odezvy: rakouskému lidoveckému politikovi připadaly odvetné akce natolik bleskové, až to podle něj naznačuje, že kabinet měl seznamy nepohodlných lidí předem připravené. I kdyby se to nakonec nepotvrdilo, rozsah čistek neprobíhá právě v souladu s ústavou a právním pořádkem země – na což upozorňují další evropští politici.

Ve značně vypjaté atmosféře začíná v Clevelandu v americkém státě Ohio dlouho očekávané setkání republikánské strany, z něhož mají vyjít dva partajní kandidáti pro prezidentské volby. Několikadenní rokování podle předpokladů skončí nominací populistického miliardáře Donalda Trumpa coby oficiálního prezidentského kandidáta strany.

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Výsledek je jasný. Průběh kongresu a dlouhodobější budoucnost zjevně rozpolcené a rozkolísané „grand old party“- jak si republikáni přezdívají doby, kdy za ně v Bílém domě seděl jako jejich první zástupce v této funkci Abraham Lincoln - o poznání méně. Nasvědčuje tomu i komentář amerického konzervativního politologa a „celoživotního republikána“ Petera Wehnera v listu The New York Times, který si klade otázku, zda GOP „dokáže najít cestu zpět k Lincolnovi“.

Novinářská poučka zní, že pokud má titulek podobu otázky, pak odpověď zní „ne“.  Wehner o tom také za současné situace hluboce pochybuje. Jestli Trumpův úspěch něco odhalil, pak to, že skupina republikánů, kteří sdílejí jeho rasistický, misogynní a netolerantní pohled na svět, je větším než si mainstreamoví členové strany, k nimž se autor počítá, mysleli. Podle Wehnera je Trump přímo „popřením Lincolna“ a všeho, co muž považovaný za nejlepšího amerického prezidenta reprezentoval. Lincoln totiž ani době nejhlubší krize nechoval k žádnému ze svých spoluobčanů, (byť s nimi právě vedl krvavou válku) nenávist či zlobu takové intenzity, jakou dnes Trump projevuje směrem k mnoha skupinám obyvatel.

Trumpův úspěch by tak mohl podle Wehnera republikánskou stranu vybudovanou z lincolnovských ideálů pohřbít či zásadně rozpoltit: „Pokud se Donald Trump stane prezidentem, nastane pro republikánskou stranu doba temna.“

Kvůli bouřlivým událostem jsme migrační krizi trochu ztratili ze zřetele. Deník The Guardian problém připomíná textem o analýze neziskové organizace Oxfam. Ta hodnotila rozložení běženců, jichž je nyní nejvíc od druhé světové války, mezi země podle jejich bohatství. Už nějakou dobu tušíme, že neplatí ideální logika, podle níž by se ti nejbohatší měli starat nejvíc. Pro zářný příklad nakonec netřeba chodit daleko – poměrně bohaté Česko nepřijalo téměř žádné uprchlíky.

Uprchlíci, Calais, srpen, 2015 • Autor: Matěj Stránský
Uprchlíci, Calais, srpen, 2015 • Autor: Matěj Stránský

Podle studie Oxfamu USA, Japonsko, Německo, Čína, Francie a Velká Británie -  tedy šest nejbohatších zemí světa, které společně vytváří bezmála dvě třetiny světového HDP - hostí méně než devět procent z pětašedesáti milionů lidí, kteří byli podle loňské statisticky OSN nuceni opustit domovy zejména kvůli válce. A z těchto více než dvou milionů lidí celou třetinu přijalo Německo.

Naproti tomu více než polovina z armády uprchlíků našla útočiště ve skupině zemí, které se na HPD podílejí pouhými dvěma procenty – jde o Jordánsko, Libanon, Pákistán či Jižní Afriku. Jak asi nikoho nepřekvapí, šéf Oxfamu Mark Goldring prezentaci analýzy doplnil kritickým komentářem směřovaným k bohatým státům. „Jde o jednu z největších výzev naší doby, a přesto jsou to chudší země a jejich obyvatelé, které nesou odpovědnost na svých bedrech,“ řekl a vyzval k hledání „globálního řešení“, do něhož se více zapojí právě prosperující státy.

Z odlehčenějších a mírně optimistických zpráv vybíráme výzkum týmu vědců z bristolské univerzity, který se v rámci hledání nových zdrojů pro pohon aut (a obecně energie) obrátil k dosti netradičnímu zdroji – k lidskému tělu, konkrétně k odpadu, který produkuje. Výzkumníci pod vedením profesora Ioannise Ieropoulose vyvíjejí a testují metodu, pomocí níž by bylo možné přeměnit v energii lidskou moč.

Glastonbury, nejen zdroj hudby a zábavy  • Autor: Globe Media /  Reuters
Glastonbury, nejen zdroj hudby a zábavy • Autor: Globe Media / Reuters

K pokusům vědci potřebují velké množství moči – takže využívají studenty v kampusu univerzity či návštěvníky hudebního festivalu v Glastonbury, přičemž ve druhém případě si potvrdili, že vysoký obsah alkoholu procesu přeměny tekutiny v energii nijak nebrání. Tyto „sběrné stanice“ zároveň sloužily pro praktické testování systému, kdy dárcům na jejich činnost svítily LED žárovky poháněné elektřinou vyrobenou přímo ze sebraných „vzorků“.  A u žárovek či nabití mobilního telefonu zatím síla nové technologie končí. I to ale podle BBC stačí k praktickému využití především v chudších oblastech světa.

O tom, že bristolský výzkum nemíří mimo, svědčí také fakt, že se mu dostalo podpory od nadace Billa Gatese a jeho ženy Melindy. A ještě jedna dobrá zpráva, díky které se o novinku zajímá také zmiňovaná organizace Oxfam – poté, co moč systémem projde, lze ji navíc využít jako hnojivo.

Video: Pro brazilské dělníky není olympiáda důvodem k oslavám.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].