Štěpí se Visegrád? Středoevropská čtyřka, jejímž členem je také Česko, to nikdy neměla jednoduché. Na začátku 90. let Visegrád bojoval o místo v diářích účastníků – jedním z největších kritiků V4 coby zbytečného uskupení byl český premiér v té době Václav Klaus. Poté bojoval s rozcházejícími se představami politiků, čím by Visegrád měl být.
Češi ho vždycky považovali hlavně za praktickou platformu, na které se porovnají názory na dění v EU nebo NATO, zatímco Poláci a Maďaři z něj chtěli mít, hlavně v posledních letech, beranidlo svého názoru, kterým se hlasitě bouchá do vrat západní politiky. Teď se představy opět rozcházejí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron cítí příležitost dohodnout se s Čechy a Slováky, kteří v tématech důležitých pro Francii hrají jinou roli nebo mají jiný názor než Poláci a Maďaři: slovenská vláda se otevřeně přihlásila k tvrdému jádru EU, česká zaujala středovou pozici ve sporu mezi Francií a novými státy o vysílání Východoevropanů pracovat na Západ za východní platy. Mimo jiné proto se Macron chystá sejít jen s Ficem a Sobotkou na konci srpna v Salcburku.
Polsku to nevadí, protože si vybralo konflikt s Bruselem coby národní program, a pokud ho nesdílí zbytek Visegrádu, je mu tahle platforma lhostejná. Maďarská vláda, přesněji řečeno její premiér Viktor Orbán, má také vlastní ambici, jak píše známý bulharský politolog Ivan Krastev v deníku Financial Times. Křik na Brusel kvůli uprchlických kvótám, který zněl nejhlasitěji právě z Maďarska, není podle Krasteva tím cílem sám o sobě. Polsku stačí, Viktor Orbán má však vyšší plán. Chce využít obavy obyvatel z migrační krize k tomu, aby se zmocnil kontinentální konzervativní pravice sdružené v Evropské lidové straně (EPP), jejímž členem je také Fidesz - a posunul ji blíže postojům národovecké krajní pravice.
„Křesťansko-demokratické strany v Evropě opustily křesťanství,“ cituje Krastev z nedávného Orbánova projevu. „Místo toho se snažíme naplnit hodnoty a kulturní očekávání liberálních médií a inteligence,“ tvrdí. Rád by využil oslabení pravice v řadě zemí EU a stanul v čele EPP, což by mu umožnilo prezentovat se jako lídr nové Evropy – konzervativní, bílé, křesťanské.
Krastev to považuje za smělou vizi a prorokuje jí krach. „Angela Merkel, německá kancléřka a šéfka největší pravice v Evropě, velmi pravděpodobně vyhraje parlamentní volby příští měsíc. Hnutí Fidesz tak spíš hrozí, že bude z Evropské lidové strany vyloučeno, než aby nad ní převzalo kontrolu,“ míní Krastev.
Jako hlavní důvod své teze politolog uvádí, že se Orbán fatálně mýlí ve svém nepříteli. „Orbán sice mluví o důležitosti křesťanství, ale pravda je taková, že jeho hlavním oponentem v uprchlickém tématu není George Soros ani Angela Merkel, ale papež František,“ píše Krastev v odkazu na Svatého otce. Ten opakovaně vyzýval Evropany k solidaritě s uprchlíky a zdůrazňoval, že pomoc bližnímu je základní křesťanská hodnota. A faktem je, že zbytek evropské pravice se nebude chtít dostat do křížku s papežem jen kvůli Orbánově touze vládnout.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
