středa 7. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zvířecí říše nás nepřestává překvapovat. Nové objevy ukazují, že skutečně platí, že zvířata jsou nám mnohem více podobná, než jsme ochotni si připustit. Další studii na toto téma – tentokrát s krkavci v hlavní roli - představili rakouští a švédští vědci. Jak informuje on-line magazín Quartz, v sérii experimentů zjistili, že ptáci si dlouho pamatují, když se k nim někdo nezachová fér.

V experimentech nejprve jedna skupina ošetřovatelů ptáky, kteří se dobrovolně vzdali kousku chleba, odměnila tím, že jim dala kousek sýra. Následující skupina ošetřovatelů ovšem tuto výhodnou dynamiku výhodnou změnila - nejenže jim sýr nedali, ještě ho před krkavci demonstrativně snědli; Quartz tvrdí, že dokonce s „chladnou lhostejností“. Na což krkavci reagovali „frustrovaně“ a „pobouřeně“, přičemž ještě měsíc po experimentu si pamatovali, kteří ošetřovatelé je o sýr připravili. A dávali přednost kontaktu s jejich štědřejšími kolegy.

Krkavci tak rozšířili skupinu zvířat, o nichž víme, že si pamatují tváře lidí dlouho poté, co s nimi přišli do styku (už to víme o opicích či ovcích). A navíc si pamatují, jak přesně se k nim ten který člověk zachoval. Z dřívějších výzkumů víme, že krkavci si mezi sebou v divoké přírodě budují sítě spojenců, pečlivě sledují konkurenty a pamatují si, jaké vztahy panují mezi ostatními ptáky.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Velmi znepokojivé zprávy vyplouvají na povrch v souvislosti se sobotním teroristickým útokem v Londýně, během něhož sedm lidí zemřelo, a desítky dalších byly zraněny. Jak obsáhle informují britská i americká média, na chování tří útočníků upozorňovali lidé z jejich okolí tak intenzivně a opakovaně, až to vedlo deník The New York Times k obratu o „lavině varování“.

Tato lavina uhodí do očí zejména u sedmadvacetiletého Brita pákistánského původu Khurama Butta, před jehož podezřelým chováním opakovaně varovali policii jeho sousedé, spolupracovníci i informátor FBI.

Reklama
Reklama

V roce 2015 se Jesse Morton – bývalý verbíř Al-Káidy, který nyní pomáhá džihádisty identifikovat a o extremismu přednáší na univerzitě – obrátil na FBI s informací o zvyšující se Buttově aktivitě v on-line fórech organizace Al Muhajirou. Ta je v Británii zakázaná právě kvůli vazbám na teroristy, podle odhadů právě ona naverbovala asi třetinu evropských muslimů, kteří se přidali k tzv. Islámskému státu. Mortonův kontakt jej podle jeho slov pochválil za „skvělou práci“, co se však s informací stalo dál a zda se o ni Američané podělili s Brity, to nevíme. Mluvčí FBI věc odmítl komentovat.

Podobné otazníky visí nad osudem informací, které o Buttovi dostala britská policie. I tady jich bylo vcelku dost na to, aby vzbudily pozornost. Usama Hasan – další napravený extremista, která nyní pomáhá policii na druhé straně Atlantiku – policii informoval o potyčce, kterou měl s Buttem zhruba před rokem.

Hasan u Butta jasně rozpoznal znaky počínající radikalizace: od oblečení a neupraveného plnovousu přes podrážděné a agresivní chování po fakt, že Butt odříkával nacvičené věty, které Hasan dobře znal z džihádistického prostředí. Buttovu sousedku z východního Londýna zase znepokojilo, když se pokoušel jednoho z jejich synů obrátit na islám, a také fakt, že ji při jednom rozhovoru řekl, že je pro svoji víru ochoten udělat cokoliv, třeba „zabít vlastní matku“.

Butt sice byl v roce 2015 po neupřesněnou dobu vyšetřován policií a kontrarozvědkou MI5, pro nedostatek důkazů však bylo přerušeno. Učinit rychlý závěr o tom, že britská policie podobná varování zcela ignoruje, případně je důkladně nešetří, by nicméně nebylo na místě. Jakkoliv logicky vzbuzují obrovskou pozornost dokonané útoky, bezpečnostní složky zároveň v pozadí plány na další útoky odhalují a likvidují – za poslední čtyři roky se to podařilo celkem v osmnácti případech.

Debata o tom, zda má policie pro boj s terorismem dostatečné síly, se nicméně v Británii vede už nějakou dobu a stala se nakonec i hlavní agendou před čtvrtečními volbami, v nichž se o přízeň voličů uchází premiérka, která věc byla coby ministryně vnitra šest let odpovědná. A právě Theresa May snížila během let 2010 a 2016 počty policistů v Anglii a Walesu o bezmála dvacet tisíc. Policie a kontrarozvědka nyní vyšetřují zhruba tři tisícovky podezřelých – podle odhadů ale v zemi žije až dvacet tisíc lidí podezřelých z vazeb na islamisty.

Čtěte také: Vy jste snížila počty policistů, slyší Theresa May

Reklama
Reklama