úterý 18. 9. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Update:  Christine Blasey Ford oznámila, že se nezúčastní pondělního slyšení v Senátu ohledně obvinění Bretta Kavanaugha ze sexuálního napadení: žádá, aby kauzu nejdříve prošetřila FBI. Republikáni to odmítají s tím, že pokud se nedostaví, nechají následující středu rovnou hlasovat o Kavanaughově nominaci. To by znamenalo, že bude zřejmě do funkce soudce Nejvyššího soudu potvrzen. Republikáni krok profesorky Ford interpretují jako zdržovací taktiku demokratů. V Senátu mají totiž pouze těsnou většinu - a v nadcházejících volbách, jež se konají na počátku listopadu, ji mohou ztratit. Senátor Lindsey Graham prohlásil, že na všechno bylo dost času dřív, že celý případ připomíná přepadení z jedoucího auta - a že si “dámu vyslechnou, ale pak již vše  uzavřou". Christine Blasey Ford argumentuje obavami o svou bezpečnost a tím, že “někteří senátoři si již beztak udělali názor předem”.


Reklama
Reklama

 

Příští pondělí čeká Spojené státy dramatické představení: 11 mužů republikánských senátorů bude přísně vyslýchat univerzitní profesorku psychologie. Jednapadesátiletá žena obvinila kandidáta na post soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha z toho, že jí zhruba před 36 lety na večírku spolu se svým přítelem sexuálně napadl. Obvinění přišlo jen několik dní před tím, než měl být všeobecně uznávaný a ctěný soudce Kavanaugh do celoživotní funkce potvrzen. #MeToo naplno vstoupilo do nejvyšší americké politiky a bude zajímavé pozorovat, jak se s touto situací politika i hnutí vypořádají.

Nejdříve rychlý kontext: jde o hodně. Pokud bude Kavanaugh do funkce schválen, změní se hodnotová orientace Nejvyššího soudu na dlouhá desetiletí, převahu v něm získají konzervativci. Ve Spojených státech přitom mnoho hodnotových sporů - od potratů po sňatky gayů - končí právě rozhodnutím Nejvyššího soudu. Ve hře je i posuzování rozsahu prezidentských pravomocí, třeba povinnosti vypovídat před zvláštním vyšetřovatelem. Republikáni o Kavanaugha z těchto důvodů hodně stojí, demokraté jeho jmenování považují za katastrofu. Zároveň ale nemají v Senátu dost hlasů na to, aby jí zabránili. Pro pořádek, odborné předpoklady a hvězdnou kariéru nikdo nezpochybňuje.

Samo obvinění se objevilo už v červnu, ale bylo anonymní a nikdo s ním tudíž vážně nepracoval. O víkendu se k němu nicméně přihlásila profesorka Christine Blasey Ford. Někdy na počátku 80. let, během večírku adolescentů, měl tehdy zhruba sedmnáctiletý Kavanaugh s pomocí kamaráda povalit Christine na postel a pokusil se jí svléct a zneužít. Kamarád hlídal u dveří, ale pak se na bojující dvojici vrhl, všichni spadli na podlahu a dívka, tehdy zřejmě patnáctiletá, utekla.

https://www.youtube.com/watch?v=r69PoZivDiY

Slova o přibližnosti jsou významná, žena si nepamatuje přesný rok ani přesné místo, kdy/kde k němu došlo. Nikdy se se zážitkem nesvěřila nikomu ze svých kamarádek, přátel ani blízkých, poprvé o něm začala mluvit v roce 2012 během manželské terapie, když se snažila zabránit rozvodu. Kavanaugh i jeho přítel obvinění naprosto popírají a tvrdí, že k ničemu takovému nikdy nedošlo. Na obranu soudce obratem vystoupilo 65 žen, které ho dlouhá léta znají a tvrdí, že vše je v naprostém rozporu s jeho životem.

Co teď? Reakce republikánů byla předvídatelná a vystihl ji The Wall Street Journal. Podle deníku neexistuje žádná možnost, jak zjistit, co se před 35 nebo 36 lety přesně stalo, pokud se něco stalo. Solidní deník na ženu nijak neútočí a nepodsouvá jí temné úmysly, ale upozorňuje, že paměť je prostě složitá a neprobádaná věc. Například v záznamech ze zmíněné terapie profesorka mluví o čtyřech útočnících, dnes o dvou; zpětně to vysvětluje jako chybu na straně terapeutky, která její slova špatně zaznamenala.

The Wall Street Journal nicméně zastává názor, že zabývat se případem dál nemá smysl, protože se prostě nedá rozplést. Vždy zůstane na úrovni tvrzení proti tvrzení, respektive dvou tvrzení proti jednomu. Christine Blasey Ford si již v červnu najala právničku známou levicovým aktivismem a ta jí doporučila test na detektoru lži, v němž žena obstála. Deník se podivuje, proč vše podstoupila, když vystupovala anonymně - a chápe to jako důkaz, že vše bylo od počátku myšleno jako politická zbraň poslední instance, až demokratům dojde veškerá jiná munice. V každém případě na detektoru lži se projeví především to, že věříte tomu, co říkáte. Deník tak nezpochybňuje upřímné přesvědčení profesorky, že se útok odehrál.

Na opačné straně stáli samozřejmě demokraté, kteří žádali přerušení procesu. Nakonec zvítězil postoj, který dobře shrnuje The New York Times. Opět se v něm praví, že Kavanaugh je téměř dokonalý kandidát, nebýt samozřejmě jeho konzervativní orientace, jíž se demokraté děsí. Zneklidňující obvinění si nicméně zaslouží hlubší zájem.

To, co profesorka Ford tvrdí, pravděpodobně nelze a nikdy nepůjde prokázat. Její verze není právě neprůstřelná. “Přesto si zaslouží, aby se jí dostalo slyšení… Stejně tak si slyšení zaslouží údajný útočník a svědek… Pokud bude Kavanaugh potvrzen do funkce bez dalšího vyšetřování… budou ho obvinění pronásledovat po celé jeho funkční období, jež bude pravděpodobně trvat desítky let. A to povede k zpochybnění legitimity nejen samotného soudce, ale celé instituce,” píše v The New York Times David Lat.

A tady to začíná být skutečně vážné. Nejvyšší soud je jedním ze základních kamenů americké demokracie. Demokraté použili náladu okolo #MeToo jako politickou zbraň k likvidaci protivníka. Neboli - slovy citovaného Davida Lata -  “způsob, jakým obvinění paní Ford vyšla najevo, jsou, kulantně řečeno, velmi nešťastné”. Edward Luke z Financial Times předpokládá, že aféra povede jen k další polarizaci již tak hysterické atmosféry ve Washingtonu. Případ nelze rozmotat, ale stane se z něj politikum. Republikáni musí řešit, jak na jejich postup budou reagovat voliči. Je pro ně větším rizikem, když ustoupí zjevné podpásovce - nebo pokud budou naopak trvat na svém, aktivizují sympatizující ženy a třeba tím zvýší šance, že ztratí v listopadových volbách převahu v Senátu? A pokud tah uspěje, jak bude vypadat politika, v níž nedokazatelné činy budou rozhodovat zásadní otázky?

Sledovat pondělní slyšení bude každopádně zajímavé, protože Senát se bude do celé záležitosti snažit vnést aspoň nějaká pravidla.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Co momentálně trápí amerického filantropa a jednoho z nejbohatších lidí světa Billa Gatese? Na tuto otázku odpovídá britskému deníku The Guardian: je to Afrika. Zakladatel společnosti Microsoft se proto rozhodl zaměřit svou pozornost na tento kontinent a směřuje sem polovina financí z nadace Billa & Melindy Gatesových. V jejích fondech, kam přispívá I Warren Buffett, je nyní okolo padesáti miliard dolarů.

Gates na počátku připomíná překotné změny, kterými za poslední dobu prošel svět. Tedy fakt, že se dnešní život vyvíjí k lepšímu a není na tom tak špatně, jak některé titulky říkají. Což zapadá do vidění Hanse Roslinga, autora bestselleru Factfullnes, nebo do názorů Stevena Pinkera v knize Enlightenment Now – shodují se, že svět doposud nikdy neprožíval tak rychlý nárůst prosperity, a to především u chudých.

Reklama
Reklama

Například v Indii před osmnácti lety navštěvovalo základní školu jedno z pěti dětí, dnes se vyučování účastní 97 procent školou povinných. Příznivý vývoj ukazuje i zpráva OSN předpovídající vývoj do roku 2030, podle které se bude situace nadále zlepšovat. Přesto právě africký kontinent stojí před několika zásadními výzvami, kterým je nutné čelit. A výraznou proměnnou, která tuto budoucnost ovlivní, bude výše investic směřující na tento kontinent.

Gates míní, že stabilita Afriky je nesmírně důležitá pro celý svět. Už proto, že na konci století mají na planetě přibýt čtyři miliardy lidí – a z toho tři se narodí v Africe. Americký miliardář mluví také o hrozbě rychlého šíření nemocí kvůli neexistujícím zdravotním službám. Nebo o migraci, kdy situace v Africe může být pro zbytek světa přínosem, ale stejně tak hrozbou. Gates v této situaci připomíná narůstající počet tamních mladých lidí a potřebu učinit jejich životy atraktivnější tam, kde se narodili. Volá proto po investicích do zdraví a vzdělání, chce také podporovat rozvoj zemědělské produkce.

Guinea Ebola
Doktorka De Clerk byla jedním z prvních odborníků, kteří do Afriky dorazili kvůli ebole • Autor: Archiv

Překážku pro navyšování investic v Africe ovšem americký miliardář vidí v současné politické situaci, kdy jsou částky věnované na pomoc pod tlakem izolacionistických tendencí a populistických politiků. Jen několik zemí dosáhlo předepsaných výdajů ve výši 0,7 procent hrubého národního důchodu věnovaných OSN na pomoc okolním státům – na špici nachází Norsko, Švédsko nebo Velká Británie. Gates pro The Guardian například vyzdvihuje roli Spojeného království při podpoře fondu očkování, kdy Británie poskytla finance na vakcíny pro pneumonii a průjmovým onemocněním – což nakonec zachránilo více než deset milionů životů. „A vědí to lidé ve Velké Británii?“ ptá se Gates.

Popisuje také špatnou situaci v Nigérii a podivuje se, proč afričtí politici nesoutěží v otázkách zlepšování zdravotnictví, ale často se zaměřují na otázky týkající se náboženství nebo národnosti. Britský deník ovšem tyto postoje hodnotí jako lehce naivní – a radí mu, ať se podává na Západ s jeho zvyšující se nerovností, brexitem, debatami okolo držení zbraní či potraty. A s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu se situace ještě zhoršila: americký prezident například přestal financovat organizace, které v rámci pomoci zprostředkovávají i potraty, a napadl americký fond zahraniční pomoci, čemuž nakonec zabránil až Kongres včetně mnoha republikánů. „Kolik toho může za této situace Bill Gates tedy ovlivnit?“ namítá deník.

Podle Gatese je přitom důležité s americkým prezidentem a jeho administrativou začít spolupracovat na vizi pro Afriku. Jako výhodu vnímá fakt, že Trump má pouze v malém počtu témat pevný postoj: když prý přijde Gates s kroky, díky nimž bude Trump vypadat chytře, bude šéf Bílého domu jeho plánům nakloněn.

The Guardian ale konstatuje, že je těžké nalézt jiné dva podobně bohaté muže, kteří se liší pohledem na dnešní svět víc než Donald Trump a Bill Gates. Ukazuje to už jen otázka zdanění, kdy Trump chce daně pro bohaté snižovat, a Gates naopak volá po jejich zvýšení – a sám se chlubí tím, že zaplatil na daních víc než kdokoliv jiný na světě. „Ano, to je pravda,“ souhlasí Gates s rozdíly mezi nimi. „Ale zlepšení světa je něco, z čeho by lidé měli být nadšeni.“

Reklama
Reklama