pondělí 6. 2. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jedním z míst, kde se z mladých, problémových lidi nejčastěji stávají islámští extremisté jsou věznice. Radikální ideologie se v celách a na chodbách věznic šíří, charismatický islamista dokáže o svém výkladu víry přesvědčit řasu spoluvězňů. Evropské vlády se tomuto fenoménu brání a jednou z cest je vysílání imámů do věznic. Jednoho vězeňského imáma autor dnešního menu potkal v německém Hesensku, které patří k centrům německé radikální scény – a též k místům, kde se nejvíce promýšlí prevence radikalizace mladých muslimů.

Pozdní čtyřicátník Husamuddin Meyer jako puberťák procestoval Evropu a proto po maturitě hledal novou cestovatelskou výzvu. Psal se rok 1989 a s kamarády vyrazil na motorce na Saharu a zážitky z této cesty byly pro jeho další život určující. Zanechal původně plánovaného studia matematiky, přihlásil se na etnologii a orientalistiku a studium ho přivedlo k ročnímu pobytu v západoafrickém Senegalu. V převážně muslimské zemi poznal svou pozdější manželku - a sám konvertoval k islámu. K jeho mystickému, liberálnímu, súfijskému proudu, který je v tolerantní západní Africe zakořeněný. Po návratu do Německa dostudoval a stal se imámem.

Reklama
Reklama

V roce 2008 ho ředitelka věznice pro mladistvé ve Wiesbadenu oslovila s nabídkou, zda by nechtěl pravidelně chodit za muslimskými vězni a hovořit s nimi o životě. Meyer se stal úplně prvním německým vězeňským imámem. “Začalo to pátečními kázáními, v nichž jsem měl šanci na vězně působit, něco jim sdělit. Po modlitbě se mnou chtěli řešit své trable: problémy s přítelkyní, budoucnost po propuštění z basy. Velmi brzy jsem do věznice začal chodit na osm a více hodin týdně,” říká Meyer. Až během vězeňské práce zjistil, jak mezi mladými, problémovými chlapci roste vliv extremistické ideologie. “V prvních letech zdejší vězni o islámu nevěděli vůbec nic, v jejich rodinách se koneckonců příliš nepraktikoval. Postupem času jsem ale cítil změnu. Noví vězni už mi přednášeli verše z koránu a náboženské slogany. Bylo mi z výběru veršů jasné, že předtím měli kontakt se radikální scénou. Verbíři extremistů se na drobné kriminálníky, prodejce drog vyloženě zaměřili. Někdy jim říkali, že džihád je poslední šancí, jak se mohou vykoupit ze svých hříchů.”

Vězni se Husamuddina Meyera na společných sezeních často ptají, zda jsou pravdivé extremistické názory o islámu, Meyer pak čte pasáže z Koránu, vypráví o kontextu, povídá si. Cílem je dát vězňům argumenty, kterými se proti extremistům budou schopní sami bránit. Zemská vláda Hesenska do tohoto snažení dál investuje. Rozpočet každým rokem stoupá, ve spolkové zemi nyní působí již patnáct vězeňských imámů (mají různě velké úvazky) a cílem je rozšířit tuto péči do všech věznic pro dospělé a mladistvé. Je to trend, který se netýká jen Hesenska: vězení jako ohniska radikalizace rozpoznala i Francie a Evropská komise a vysílání duchovních a dalším aktivitami se mu snaží bránit.

O situaci ve Francii čtěte například zde.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

„Němci jsou proslavení pílí a výkonností, ale ne nutně podnikavostí. Mají menší sklon zakládat vlastní firmy než třeba Američané, Švédi nebo i Francouzi,“ píše týdeník The Economist v aktuálním vydání. „Ovšem současná přistěhovalecká vlna to mění, počet nových firem prudce stoupá.“ A 44 procent živností, které byly v roce 2015 nově registrovány, založili totiž právě cizinci - ještě v roce 2003 to bylo jen 13 procent). Pětinu všech soukromých firem v současném Německu založili lidé, kteří se zde nenarodili.

Nově příchozí uprchlíci ze Sýrie tento trend dál posilují. The Economist zmiňuje příklad Syřana, který ve své vlasti vyráběl sladkosti, před třemi lety utekl do Německa, firmu v Berlíně obnovil a dnes už mezi jeho klienty patří i pětihvězdičkový hotel Adlon nebo slavné nákupní centrum KaDeWe. Syrský programátor Hussein Shaker zase společně s německými kolegy založil internetový portál MigrantHire, který uprchlíkům pomáhá při hledání práce. Momentálně je na serveru 2000 nabídek na volná místa a 13 000 inzerátů od uprchlíků.

Reklama
Reklama

Vyšší podnikavost imigrantů je způsobena i nepříjemnými okolnostmi: německý trh práce je relativně uzavřený, uprchlíci často nemají vhodnou kvalifikaci, někdy čelí i diskriminaci zaměstnavatelů. „Ale důvodem jejich nadměrného nadšení podnikat je také větší ochota riskovat,“ píše The Economist.

Zároveň samozřejmě na základě zkušeností s předchozími uprchlickými vlnami – platí, že desítky, spíše stovky tisíc uprchlíků se v příštích letech zařadí mezi nezaměstnané a bude jim trvat několik let, než se evropský trh práce adaptují. Text z The Economist nicméně ukazuje, že situace není jen černá, jak se někdy z českého zpravodajství o uprchlické krizi může zdát.

Reklama
Reklama