sobota 17. 12. 2016

Víkendové menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Tři písně, které mě v roce 2016 postrčily vpřed. Ty hledá ve svém osobně laděném komentáři a vyznání pro The New Yorker publicistka Amanda Petrusich, Prochází tu vlastní zkušenosti coby učitelka hudební kritiky i autorka. „Řekni mi něco, co té hudbě nevím. Vymysli něco,“ opakuje sama sobě i studentům a stejné vzrušení z neznámého čeká i od nové hudby.

Zlomovou zkušeností pro ni bylo, když svým studentům pustila uctívané hardcore punkové průkopníky Black Flag a dočkala se hodnocení, že to je „hudba pro pupkaté taťky“. A hned dochází k závěru, že je logické, aby tato hudba zněla v roce 2016 nevzrušivě. Netepe duchem současnosti.

Reklama
Reklama

Tu Petrusich nachází jinde. U Maggie Rogers v písni Alaska, ve skladbě Angel, kterou natočil britský písničkář James Blake společně s Frankem Oceanem, a obzvláště u Bon Ivera v 715 – CR∑∑KS. Právě v této skladbě, která celá stojí pouze na hlase zpěváka Justina Vernona, který je manipulovaný speciálním softwarem, a mění se v cosi mechanického až groteskního, vidí dokonalé dobové napětí mezi duší a strojem. Nebo snad i hledání duše stroje…

https://www.youtube.com/watch?v=P_Fx1yq3A8M

https://www.youtube.com/watch?v=svhOVhEAeyI

 

 

 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Švédsko je natolik efektivní v recyklování odpadků, že je musí dovážet, aby udrželo své spalovny v chodu. To hlásá text od Hazel Sheffield pro server Independent. Na skládkách ve Švédsku dnes končí pouhé jedno procento odpadu z domácností. A to, že se zde natolik daří recyklaci, je dáno mnoha dnes už historickými faktory.

Byla to jedna z prvních zemí, která v roce 1991 uvalila vysoké daně na fosilní paliva, a dnes produkuje více než polovinu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zásadní rozdíl oproti jihu Evropy je pak ten, že energie ze spaloven odpadu proudí ve Švédsku do teplovodní sítě, zatímco jinde prostě vyletí komínem. Na národní síť jsou pak napojeny i soukromé spalovny, které profitují z dovozu odpadu z ciziny.

Reklama
Reklama

Tato strategie má samozřejmě i své odpůrce, kteří tvrdí, že síť spaloven skutečné recyklaci brání. Papír může být recyklován až šestkrát, než se jeho vlákno rozpadne na prach. Pokud jej tedy ve Švédsku pálí dříve, nevyužívají potenciál recyklace. I proto se tu dnes věnuje pozornost kampani, která má za cíl přesvědčit obyvatele, aby věci v první řadě nevyhazovali a nacházeli způsoby, jak opravit a opětovně použít.

Reklama
Reklama