15 let Facebooku: od neškodné sítě ke smlouvě s ďáblem

„Na rok 2017 se možná jednou budeme dívat jako na poslední chvíle ničím neomezeného optimismu a víry v technologický průmysl. Odhalení, jak firma Cambridge Analytica zneužila data z Facebooku a vytěžila z něj osobní informace o 50 milionech uživatelů, přišla v okamžiku, kdy mnozí už i tak přemýšleli, jak vhodným způsobem přistřihnout křídla mocným technologickým společnostem, jež dominují americké ekonomice a stále více i americkému životu,“ napsal americký komentátor Fareed Zakaria.

A dnes, kdy Facebook slaví 15 let, to platí dvojnásob. Místo oslav a propojování světa se mluví o zcizování a prodeji uživatelských dat, ovlivňování politiky i tragických důsledcích pro žurnalistiku. Poslední jmenovaný problém si připomeňte v následujícím článku. Ovlivňování voleb popisuje text Facebook a jiné stvůry.  Proměnu, kdy jsou dnešní internetové giganty Google, Amazon, Facebook, Apple nebo Microsoft spíše symbolem neprůstřelných monopolů, proti jejichž moci se zvedá čím dál větší odpor, pak zachycuje text Mladí muži s pilou.  Zároveň odemykáme článek Zkrocení Facebooku, jenž pojednává o tom, jak se globální síť snaží kritice bránit a reagovat na ni.

Facebook je pro novinařinu čím dál větší hrozbou, tak by se dal shrnout příspěvek Matthewa Ingrama na serveru Columbia Journalism Review, který vyšel pod titulkem The Facebook Armageddon. 

„Někdy v průběhu uplynulého desetiletí přestal být Facebook neškodnou sociální sítí plnou fotek malých dětí a stal se jednou z nejmocnějších sil v mediálním byznysu – s více než dvěma miliardami uživatelů a rostoucím podílem na tržbách z reklamy, která dříve mířila do tradičních médií. Když dojde na to, jakým hrozbám dnes čelí novinařina, je Facebook jednou z nich – ať už si to chce, nebo nechce připustit,“ začíná Ingram a konstatuje, že princip spolupráce médií s Facebookem ze všeho nejvíc připomíná Faustovo upsání se ďáblu.

Média chtějí oslovit co nejvíc čtenářů z oněch dvou miliard, a tak na Facebook dodávají co možná nejvíce obsahu. Snaží se dostat k širšímu publiku, které by mohlo mít zájem o předplatné. Zároveň se ovšem Facebook v rámci vylepšení své image snaží tento komerčně motivovaný pohyb zpráv omezit - a hodlá se, jak v lednu konstatoval, soustředit na „podstatné interakce“ mezi uživateli.

Tím trpí i velmi blízcí partneři Facebooku jako server BuzzFeed, jemuž se v roce 2017 přestalo dařit. Google a Facebook dnes spolknou 85 procent reklamy na digitálním trhu, a to je velmi špatná zpráva pro média, jejichž přežití je od reklamy odvislé, ale bohužel nenabízejí inzerentům tak přesné zacílení.

Další rozměr ohrožení se pak týká samotné novinařiny a čtenářských očekávání. Uživatelé zde chápou příspěvky jako výraz osobního názoru a přesvědčení, ne jako způsob výměny ověřitelných informací. Právě proto hraje Facebook stejně jako Twitter tak velkou roli v šíření dezinformací. Nedostatečná pozornost, již Facebook (a též Google) věnují boji se šíření fake news, je pak podle Ingrama snadno vysvětlitelná: „Tyto problémy nemají žádný vliv na podstatu byznysu společnosti, kterou je propojit všechny lidi na planetě a generovat maximální možné příjmy z reklamy.“