Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Bojují Putinovi hackeři proti zvolení Hillary Clinton?

Pravidelný výběr ze světových médií: Doba post-faktová • Vítané války celebrit • Kasparov srovnává Trumpa s Putinem • Hackeři zaútočili

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters

Sledujeme samozřejmě hrozivě narůstající počet útoků v Evropě i jinde na světě, tentokrát se ale budeme v denním menu věnovat podrobněji jiným tématům. Zcela zásadní zpráva tohoto týdne pochází už z pátku, ovlivní nicméně průběh týdne tohoto (a nejspíš mnoho následujících týdnů, ne-li let). Ten den bylo totiž zveřejněno dvacet tisíc emailů, které si mezi sebou vyměnili špičkoví politici americké demokratické strany. Balík emailů odcizili v červnu ruští hackeři (tedy podle tvrzení demokratů) a poskytli je serveru WikiLeaks, který nicméně zdroj materiálů nevyjevil.

Kyberútok se odehrál v červnu, materiály vyšly na světlo až nyní – toto načasování má zjevně způsobit co nejvíc škody a chaosu. Zveřejnění mailů značně rozkolísalo demokratickou stranu přesně v momentě, kdy startuje svůj sjezd, na němž jako prezidentskou kandidátku potvrdí Hillary Clinton.

Favoritka Wall Street a idol mládeže. (Clintonová se Sandersem, debata na Univerzitě v New Hampshiru) • Autor: Profimedia, New York Times
Favoritka Wall Street a idol mládeže. (Clintonová se Sandersem, debata na Univerzitě v New Hampshiru) • Autor: Profimedia, New York Times

Vyplynulo z nich totiž, že vedení strany (u demokratů Demokratický národní výbor) dávalo už v průběhu primárek přednost bývalé první dámě a ex-ministryni zahraničí před jejím konkurentem, senátorem Berniem Sandersem. Což mimochodem podporuje stížnosti o „neférovém zacházení“, které Sanders ke stranickému vedení směřoval během primárek. Šéfka výboru Debbie Wasserman Schultz v neděli v reakci na emailový skandál rezignovala.

Jak shrnují The New York Times, tento incident „zintenzívnil debatu“ o roli ruských tajných služeb v prezidentské kampani. Jak známo, zjistit autora hackerského útoku je mimořádně obtížné. Podle názoru výzkumníků oslovených NYT však za útokem stojí stejné ruské agentury, které mají na svědomí podobné kyberoperace v Bílém domě či ministerstvu zahraničí, byť pro to neexistují přesvědčivé důkazy. A existují i další indicie. Podle listu nicméně může trvat měsíce či roky, než to – a případně i odpověď na otázku, zda za celou věcí stál přímo prezident Putin – budeme vědět s jistotou.

Co však lze konstatovat, je teze, že vítězství Donalda Trumpa je v zájmu Ruska, stejně jako bylo v jeho zájmu odsouhlasení brexitu v nedávném referendu ve Spojeném království (a které Rusové rovněž narušovali nejrůznějším způsobem). Mimo jiné kvůli Trumpovu prohlášení, že za jeho (případného) prezidentování by Spojené státy nešly na pomoc spojencům, kteří neplní závazky vůči NATO (což není téměř nikdo včetně Česka) v případě, že by je napadly cizí mocnosti, třeba právě Rusko.

Z facebookového profilu Jiřího Ovčáčka
Z facebookového profilu Jiřího Ovčáčka

„Tisk v Říši vyzývá obyvatelstvo k rozvážnému klidu!“

okomentoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na svém facebookovém profilu situaci po útocích v sousedním Německu. „Byla to zcela záměrně nekorektní reakce

na komentář Die Welt

, který v reakci na stupňující se teror v Německu vyzval obyvatelstvo ke klidu,“ odpověděl pak Respektu na otázku, proč použil slovo říše.

„Onen komentář až nápadně svým obsahem a dikcí připomíná článek Ferdinanda Peroutky Povinnost je jasná z 27. srpna 1939 a navazující Výstrahu říšského protektora, obé publikováno na titulní straně Lidových novin,“ vysvětlil.

Prezidentův mluvčí proslulý provokativními výroky tak reagoval na komentář Ulfa Poschardta varující před zkratkovitými panickými reakcemi a zakončený slovy: „Dokud není jasné, kdo připravil o život devět nevinných lidí, je první občanskou povinností klid a zdrženlivost. Dlužíme to sami sobě. Rozvíjet obranyschopnost a zároveň rozvážnost není v rozporu.“

Ovčáčkovu paralelu k nacistickému Německu lze číst jako narážku na imigranty i jako další příležitost k útoku na Ferdinanda Peroutku, jehož má po vzoru prezidenta Zemana na mušce od ledna minulého roku. Velvyslanectví Spolkové republiky Německo Respektu řeklo, že se k Ovčáčkovu postu vyjadřovat nehodlá - považuje je za soukromé vyjádření.

Na podobné téma se v listu The Washington Post rozepsal ruský šachový šampion a politický aktivista Garry Kasparov, kterému prý minulý týden „běhal mráz po zádech“ při sledování projevu Donalda Trumpa na republikánském sjezdu v Ohiu. Měl pocit, že je svědkem „amerikanizované verze brutálně efektivní propagandy založenou na strachu a nenávisti, která dnes díky Vladimíru Putinovi pokrývá Rusko“.

Autor: Bloomberg via Getty Images
Autor: Bloomberg via Getty Images

Kasparov píše, že tím nechce říci, že Trump kopíruje Putina slovo od slova -  také proto, že kultury obou zemí jsou tak odlišné. Myslí si však, že styl obou politiků je velmi podobný v tom, že oba rádi vyvolávají velmi silné emoce spojené se strachem a znechucením, aby pak nabídli jako odpověď očistnou zlobu, která přehluší vše ostatní. A k tomu slib, že s nimi bude přirozeně vše lepší, byť bez konkrétní odpovědi na otázku, jak přesně to zařídí. „Místo toho, aby voličům řekli, co se stane, když ho zvolí, varují před tím, co se stane, když tak neučiní,“ píše Kasparov. „Demokratický lídr potřebuje lidi. Tyran a rádoby tyran trvá na tom, že lidé potřebují jeho.“

Do propukající a nesmírně zajímavé debaty o dnešní nové éře, jíž se začíná říkat „post-pravdivá“, což je trochu klopotný překlad anglického termínu „post-truth“, přispěl také britský televizní producent a spisovatel ruského původu Peter Pomerantsev. (Respekt s ním přesně před rokem přinesl rozhovor o putinovské propagandě, kterou poznal zblízka během svého působení v ruských televizích.)

Pomerantsev novou éru ve svém komentáři v britském magazínu Granta nazývá „post-faktuální“. Zatímco zásadní komentář šéfredaktorky listu The Guardian Kathrine Viner, která debatu otevřela mezi prvními, klade hlavní díl viny nástupu technologií, zejména sociálních médií, Pomerantsev vidí věc v širším kontextu.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Hned zkraje má zajímavý postřeh v tom, jak má tato dnešní „rebelie“ proti pravdě aspekty pubertální revolty proti dospělým; v tomto případě proti „vážným symbolům vzdělání a autority, které nám připomínají, kde je naše místo a jaké jsou naše limity“.  A pak kromě technologií připomíná zásadní vliv ekonomické a sociální nejistoty. „Když vám všechna fakta říkají, že nemáte ekonomickou budoucnost, proč byste je chtěli znát?“ klade si Pomerantsev otázku. „Když drobná událost v Číně vede k ohrožení živobytí v Lyonu, když se zdá, že národní vlády nemají žádný vliv na to, co se děje, když se bortí víra v tradiční instituce – politiky, akademiky, média?“

Upozorňuje zároveň i na paradoxy této situace: třeba že lidé s nejvyšší mírou nedůvěry v tradiční média, která podezírají z manipulace, zároveň nejvíce podléhají dezinformacím šířeným z podezřelých zdrojů a s diskutabilními motivacemi.

Také máte pocit úzkosti a nejistoty ze stavu současného světa? (Tématu se mimochodem dotýká hlavní text nejnovějšího vydání Respektu.) List The Guardian má pro vás skvělý návod, jak si od stresujících otázek dnešní doby odpočinout: sledujte zprávy o celebritách, zejména v mimořádně zábavné podkategorii světa celebrit zahrnující jejich vzájemné spory odehrávající se před zraky veřejnosti.

Americký novinář Michael Arceneaux v komentáři čtenáře ujišťuje, že takové chování je v této nejisté době naprosto normální. Reaguje tak na sérii pohoršených komentářů, které se objevily zejména na sociálních sítích v souvislosti s hojně propíranou „válkou“ mezi prominentními americkými hudebníky – popovou hvězdou Taylor Swift a rapperem Kanye Westem.

Přehlednou rekapitulaci sporu najdete zde, zkráceně lze říci, že jde o to, zda Swift „autorizovala“ část písně, kde o ní West rapuje. Popová „princezna“ totiž rappera po vydání songu Famous za část textu zkritizovala, ovšem Westova manželka a hvězda reality TV Kim Kardashian následně zveřejnila video, v němž Swift dává s písní souhlas.

Kritické komentáře směřují k lidem, kteří válku Swift-West sledují, případě na novináře, kteří o ní reportují, protože se přece dějí důležitější věci. „Možná si prostě někteří z nás potřebují odpočinout,“ namítá  Arceneaux. „Někteří z nás si prostě chtějí užít trochu lehkosti v těchto emocionálně obtížných časech. My tento eskapismus naléhavě potřebujeme!“

Video: Nejdelší manželství na světě: 88 let spolu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].