Další kapitola dotačního dramatu jménem Agrofert
Proč Fialova vláda rozjížděla tak pomalu vymáhání sporných dotací pro Babišovo impérium? A proč nabralo obrátky až těsně před koncem její mise?
Otázka, zda mohl – a měl – koncern Agrofert pobírat dotace i v době, kdy seděl v premiérském křesle jeho skutečný vlastník Andrej Babiš, je na stole už od roku 2017. Za těch osm let došlo k mnoha posunům – Evropská komise vypracovala audit, podle kterého byl Babiš ve střetu zájmů, a několik tuzemských soudů rozhodlo ve stejném duchu.
Vládních postů se v roce 2021 ujaly strany, které roky slibovaly, že budou v této otázce jednat důsledně a rychle. Nicméně navzdory předvolebnímu odhodlání došlo k zásadním posunům až nyní, ke konci funkčního období. Dotyční ministři argumentují, že mají v rukou nové soudní rozsudky a právní analýzy, které podporují zpětné vymáhání dotací, a proto se navyšuje počet institucí, které tak činí.
Nyní, na konci volebního období, se k vymáhání dotací po Agrofertu přidalo i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které vede Petr Hladík (KDU-ČSL). Respekt na to narazil při zjišťování aktuálního stavu, který je v současné době opět důležitý, jelikož se do vlády má vrátit vlastník Agrofertu Andrej Babiš. Ten zároveň stále veřejnosti neoznámil, jakým způsobem vyhoví podmínkám vyplývajícím ze zákona o střetu zájmů, který platí od roku 2017 a je známý pod označením Lex Babiš.


Zahájil proces
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu



















