O případu Dominiqua Strauss-Kahna informoval autor Auditu před šesti týdny „živě“ z New Yorku. Zvrat v případu je tedy skutečně velmi překvapivá a vzrušující záležitost.
Nejobsáhlejší texty k celé věci jsem nalezl ve zpravodajství deníku The New York Times a agentury Reuters.
Shrnuto: Pokojskou nyní podezírají z toho, že v některých věcech policii lhala, je tu každopádně nesoulad v jejích výpovědích v žádosti o azyl z toku 2002 a v tom, co říkala na policii.
Den poté, co se případ odehrál, uskutečnila telefonní kontakt s mužem, který je ve vězení za to, že měl u sebe 180 kg marihuany (to je mimochodem skutečně množství o hodně větší než malé). Prý s mužem konzultovala svoji strategii s výpovědí na policii.
A do třetice: jejím bankovním kontem proteklo 100 000 dolarů, které na něj byly ukládány v různých místech USA. Ať už to celé bylo jak chtělo, důvěryhodnost svědka je teď v troskách.
K tomu pár rychlých poznámek. Zajímavé je, že k těmto zjištěním dospěli vyšetřovatelé, nikoli hvězdný tým obhájců.
Může to být i tak, že nebohou pokojskou celou dobu používal či využíval nějaký drogový gang (možná ji i do USA dopravil), a protože měla práci a sociální pojištění, využíval i její bankovní účet. Zároveň je nepravděpodobné, že by takový gang dosti nízké kategorie dokázal zorganizovat sofistikované spiknutí proti DSK.
Zatím pořád inklinuji k tomu, že se to celé mohlo stát tak, jak to dříve bylo popsáno, ale důvěryhodnost oběti je prostě pryč.
Jak řekl nejmenovaný zdroj z policie deníku The New York Times: Je v tom teď totální zmatek („mess“), ale na obou stranách.
Vyšetřovatelé od začátku tvrdili, že mají k dispozici dvě přesvědčivá videa: na prvním vyděšená pokojská prchá z hotelového pokoje, na tom druhém Dominique Strauss-Kahn opouští hotel ve spěchu a viditelně rozrušen. Dalo se toto zahrát?
Pro newyorskou policii a státní zástupce je tohle velká rána, na druhou stranu americká justice přece jen dokáže své chyby korigovat. (Než se začneme Američanům posmívat, vzpomeňme na případ Věry Jourové, které se ani po pěti letech nikdo neomluvil, o případu Uzunoglu ani nemluvě). Vzpomeňme také, jak DSK – předtím jeden z největších ekonomických a politických šéfů planety – jednu chvíli „hluboko klesl“. V poutech a neoholen prošel uličkou mediální hanby („perp walk“), strávil noc v proslulé vězeňské díře na Rikers Island a hledání chráněného bydlení na Manhattanu bylo obtížné, protože sousedé nejen z domu, ale z celé čtvrti (?) proti jeho přítomnosti štítivě protestovali (co kdyby se jim tento „pederast“ ještě zkusil vrhnout na nezletilou dceru?).
Francouzi se nyní mohou dohadovat o tom, zda někdo, kdo měl konsenzuální sex s pokojskou v apartmá za 5000 dolarů na noc, má znovu vstoupit do prezidentské soutěže. A pro oběti znásilnění v USA tu zůstává důležitá zpráva: musejí být bezúhonné, důvěryhodné, netelefonovat si s divnými lidmi, nefetovat, nepít, nelhat a platit daně. Kdo toto nesplňuje, bude to mít s nahlášením znásilnění těžké. A pokud jde o imigrantku, ta dokonce riskuje deportaci.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
