Řidič i umělec jdou sedět
Také o německém prezidentu a české provinčnosti

Minulý týden jsem na tomto místě jsem psal o řidiči, který půjde do vězení za to, že přidělával politikům na plakátech tykadla. Napsal mi jeden čtenář, že okamžitě žádá o SPZ mého automobilu a adresu, že do něj klíčem či kamenem vyryje nějaký svobodný politický projev.
Mnozí novináři zase upozorňují, že pan řidič Smetana je anarchista a do vězení se těší, že pokutu nezaplatil schválně a že námitku na podjatost u soudkyně Langerové nevznesl, i když mohl.
Tak popořadě. Auto nemám (paradoxně jsem to psal už včera, když jsem zde hájil ekonomický růst, tak se čtenářům omlouvám). I kdybych auto měl, neměl bych na něm plakát či tzv. přelep politické strany. Pan Smetana nepoškodil autobus ve vlastnictví městské firmy, ale právě přelep. Do vězení přece nebudeme posílat každého blázna (netvrdím, že pan Smetana je blázen), který tam chce, a že je někdo anarchista, vůbec není podstatné, protože to je politický názor (i když mne jako liberála těší, že deklarovaný anarchista může v Olomouci řídit autobus). Soudkyně Langerová se měla vzdát pro podjatost sama, což jde.


Shodou okolností je pan Smetana podobný případ jako pan Roman Týc ze skupiny Ztohoven, který jde do vězení za to, že přelepil panáčky na semaforu. Také pan Týc mohl zaplatit pokutu, ale neučinil tak. Mnozí novináři si myslí, že pan Týc je hysterický a že umělec-provokatér musí riskovat střet se zákonem a je to na jeho zodpovědnost.
Tak nevím. Kdyby pan Týc na semaforu měnil barvy, mohlo to být nebezpečné. Pokud měnil tvar panáčků, nebezpečné to nikomu nebylo. K trvalému poškození majetku rovněž nedošlo.
Podstatné hlavně je, že v západních zemích se do vězení za politický či umělecký projev nechodí. Nějak je toho v poslední době moc najednou (připočtěme si například pokuty, které dostává Respekt za neodkrytí zdroje). Aby Česká republika brzy nezískala pověst druhého autoritativního Maďarska.
Srovnejme si to navíc s tím, jak se v této zemi zachází s právem ve vyšších, větších a důležitějších kauzách. Když jde o prkotiny, to holt musí být pořádek jako řemen. Asi proto, aby se holt „nahoře“ a „v klidu“ dobře vládlo.
…
Knominaci Joachima Gaucka na německého prezidenta tři poznámky. Všimněme si, jak Angela Merkelová otočila rychle a razantně, vlastně to není žádná její prohra. Je zde shoda napříč spektrem, Německo si ušetří zbytečné divadlo.
Vláda a celá politická scéna mají dost starostí s eurozónou a Řeckem a nebudou se ještě měsíce nedůstojně handrkovat výběrem hlavy státu. Jsou zkrátka mnohem důležitější úkoly, což německá politická elita chápe.
Česká politická reprezentace se domnívá, že ji nějaké Řecko nebo eurozóna vůbec nemusejí zajímat. Přímou volbou hlavy státu jsme si nadělili takřka rok mediální sebestřednosti a sebezahleděnosti a pseudodůležitý sexy souboj. Kolik jen bude různých Otázek Václava Moravce a Partií na Primě a soubojů kandidátů a jak se lidé budou rádi dívat. O převratný vývoj v Evropě či ve světě se zajímat nebudeme a na to doplatíme.
Zároveň bych nepadal na zadek z formátu Gauckovy osobnosti. My takové osobnosti máme také: třeba Miloše Rejchrta či Václava Malého. Až na to, že za prezidenta je společnost (a především politické strany) nechce a nikdy chtít nebude.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















