0:00
0:00
Audit Jana Macháčka1. 9. 20143 minuty

Proč je prý ukrajinská krize vinou Západu

Příměr mezi přítomností NATO u ruských hranic a aliancí Číny s Mexikem je třeba vyvrátit

Odsud z Evropy se možná někomu mohou jevit Spojené státy jako země, která se jako celek docela jasně staví proti putinovské agresi; ostřeji než Evropa. Mnozí si zase myslí, že kdyby byli u moci republikáni, byl by protiputinovský postoj jasnější a ostřejší.

Jenže nejen v americkém politickém, ale i v intelektuálním diskurzu lze zaslechnout hlasy, které si nezadají s nejdrsnější kremelskou propagandou. Asi z důvodů vyprovokování diskuse si prestižní časopis Foreign Affairs objednal esej Johna J. Mearsheimera, která se jmenuje „Proč je ukrajinská krize vinou Západu“.

Apologetové Putina obyčejně zdůrazňují, že NATO nemělo v roce 1998 vůbec nahlas uvažovat o členství Gruzie či Ukrajiny v NATO. Kdo chce přitvrdit, kritizuje i rozšíření Aliance do Pobaltí. Tento text jde ale ještě dál, protože kritizuje rozšíření NATO vůbec, dokonce kritizuje i rozšíření Evropské unie, protože i to Rusy prý rozzlobilo či rozzlobit mohlo. Putin se prý bál, že na Krymu vznikne základna NATO, takže jeho reakce byla prý logická. Ukrajina musí zůstat nárazníkovou zónou v ruské sféře vlivu.

↓ INZERCE

Opakuje se příměr o tom (poprvé ho podle mne použil americký ekonom Jeffrey Sachs v textu, který ovšem obhajoval sankce), že Američanům by také vadilo, kdyby Čína vyhlásila ekonomickou alianci s Mexikem s výhledem na alianci vojenskou. Mearsheimer do příměru s čínskou vojenskou aliancí ještě přihodil Kanadu.

Příměr je to sice provokativní, ale protože se začíná opakovat často, je třeba ho vyvrátit. Tak například Čína představuje na rozdíl od států EU a NATO represivní režim, jehož globální aspirace budou jistě narůstat. A možná poroste i čínský nacionalismus. Normální demokratická Čína by nikdy neměla důvod nějakou takovou alianci se zeměmi za Tichým oceánem vyhlašovat. NATO také nikdy nevyhlásilo žádnou vojenskou agresi vůči nějakému sousedovi, nikdy nepohlcovalo někoho, kdo do NATO nechce apod.

Druhá věc se týká té „nárazníkové zóny“. Jak může někdo rozhodovat o občanech suverénního státu, o tom, že jejich země – třeba proti jejich vůli – bude státem, který nemá samostatnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a možná ani vlastní ekonomickou politiku? O tom, že bude žít v „něčí sféře vlivu“. Co je to za logiku? Má se to odbýt jenom tím, že je to prostě smůla či fatalismus geografické polohy?


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026