0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka28. 2. 20142 minuty

Na sudu s prachem

Ohnisek, která mohou přejít ve světový konflikt, je najednou spousta a stačí vlastně jediná jiskřička

Co když zaútočí Severní Korea? • Autor: Globe Media /  Reuters

Protože nejsem až na výjimky pověrčivý, zdály se mi úvahy o podobnosti roku 1914 a roku 2014 prvoplánově zajímavé, ale věcně nerelevantní. Od té chvíle, co se rozeběhly události na Ukrajině, začínám propadat opačné náladě. Jako bychom seděli na sudu s prachem. Ohnisek, která mohou přejít ve světový konflikt, je najednou spousta a stačí vlastně jediná jiskřička.

Nevím, co se vlastně děje v Putinově hlavě, ale spíše bych si tipoval, že asi to samé, co se děje v našich hlavách, když se snažíme do jeho dilemat vcítit. Třeba si řekne, že důležitý je hlavně byznys, a pro ten je důležitá prosperující Ukrajina a Evropa, která se Ruska nebojí. Nebo si řekne, že musí „z vyšších mocenských zájmů“ demonstrovat ruskou sílu.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Potíž je v tom, že kdyby se na Ukrajině muselo začít angažovat NATO, či se dokonce konfrontovat s Ruskem, může toho využít nějaký jiný šílenec na druhém konci zeměkoule, který si řekne, že je vhodná chvíle zaútočit, když se Západ musí soustředit na něco jiného. Co když zaútočí Severní Korea? Co když propukne konflikt mezi Čínou a Japonskem? Co když si něco usmyslí Írán?

V Sýrii je občanská válka, Irák a Egypt také nic moc, napětí v Izraeli standardní. Dusno v Turecku by se dalo krájet, na pokraji občanské války je Venezuela. A to si ještě vezměme, že Evropu může oslabit reálná hrozba odchodu Británie - a tu zase možnost separace Skotska (je koneckonců znepokojivé, že na Ukrajinu odcestovala polsko-německo-francouzská ministerská trojka, ale David Cameron nikoho nevyslal). K tomu je zde ještě reálná možnost sociálních výbuchů na jihu Evropy. A co Afghánistán, Pákistán?

V USA jsou stále silnější izolacionistické hlasy volající po tom, ať si Evropa a Rusko řeší své problémy samy. Ministr zahraničí John Kerry musel kritizovat republikánské izolacionisty, kteří se prý chovají, jako by Amerika byla „chudý národ“. Připravovaná nová americká vojenská doktrína už nemá cílit na to, že Amerika utáhne dva konflikty najednou, ale už jen jeden velký a jeden spíše menší. To si ale mnozí zlovolní světa mohou vyložit jako výzvu k akci.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].