Učitelé jazyků a klinický rok
Na otázku, proč máme na školách akutní nedostatek kvalitních učitelů cizích jazyků zaznívá z ministerstva školství vcelku jednoznačná odpověď – mohou za to pedagogické fakulty, které připravují málo budoucích učitelů a navíc je nedokážou dostatečně připravit pro potřeby praxe.
Jiřina Tichá z ministerstva tvrdí, že fakulty nespolupracují na naplňování Národního plánu výuky cizích jazyků, který vláda přijala před čtyřmi roky a že s tím ministerstvo nemůže nic dělat, protože vysoké školy jsou na něm více méně nezávislé. To má pak podle ní podstatný podíl na tom, že na základních i středních školách má odpovídající kvalifikaci pro výuku cizích jazyků zhruba jen třetina učitelů.
Tak jednoduché to ale zřejmě není. Jednak samo ministerstvo nebylo schopno na Národní plán, rozvržený do roku 2008, nijak navázat. A pak – a to je podstatnější – fakulty rozumně argumentují tím, že na školy odchází skutečně učit jen malé procento jejich absolventů. Důvody jsou zřejmé – školy nejsou schopny platově, a často ani z hlediska pracovní atmosféry či možností kariérního růstu, konkurovat soukromému sektoru, kde se mladí lidé s dobrou znalostí cizích jazyků mají šanci dobře uplatnit.
To jsou obecně známé věci. V této souvislosti ale stojí zato připomenout jeden méně známý detail. Pardubická univerzita nastartovala před několika lety všeobecně oceňovaný projekt „klinický rok“. Studenti angličtiny trávili celý čtvrtý ročník studia na praxi ve školách. Projekt tak přinášel právě to, co školy požadují: aby pedagogické fakulty daly svým studentům víc praxe, víc možnosti vyzkoušet si reálnou podobu vyučování a života na školách. Letos „klinický rok“ končí.
Končí proto, že se v našem prostředí prosazuje jako dogma tzv. „boloňská výzva“, nebo-li evropský projekt na strukturování vysokoškolského studia do bakalářského a magisterského cyklu. „Po přijetí boloňské výzvy, která byla chápána jako doporučení, ale my jsme ji přijali jako povinnost, bylo studium strukturováno a v příštím roce bude klinický rok ukončen, tedy v době, kdy se prosadil v myslích odborníků u nás a v dalších evropských zemích, jako jedna z nejlepších metod a forem práce se studenty učitelství. Velmi smutné,“ říká k tomu profesor pardubické univerzity Karel Rýdl. V rámci tříletého bakalářského studia, ani v rámci dvouletého magisterského studia už prostě na roční praxi není čas.
Vypadá to tak, že v něčem jsme u nás prostě dobří, v něčem slabší. Máme hezky zpracovaný Národní plán a perfektně strukturovanou výuku na vysokých školách. A máme naprostý nedostatek kvalitních učitelů cizích jazyků.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
