Polské prezidentské volby nebudou
Jarosław Kaczyński neustál tlak veřejnosti, logistiky a hlavně koaličních politiků
V Polsku se měl za dva dny volit prezident. Uprostřed pandemie, která neustupuje, bez předchozí kampaně. Korespondenčně, tedy zcela nevyzkoušeným způsobem, přičemž státní pošta dostala na přípravy obtížného úkolu zhruba dva týdny. Šance na úplně fiasko byly vysoké. Protestovali opoziční politici i velká část veřejnosti, Evropská komise, zdravotníci i pošťáci. To všechno by ještě Jarosław Kaczyński, předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a reálný šéf státu, dokázal přestát. V posledních dvou měsících bylo zřejmé, že volby uspořádat chce. Jeho kandidát, současný prezident Andrzej Duda, by měl velkou šanci vyhrát.
Co se ale ukázalo jako nejdůležitější - proti plánu se dlouhodobě stavěl i Jarosław Gowin, předseda satelitní strany Porozumění, jedné ze dvou, s níž PiS tvoří formální koalici. A Kaczyńskému se Gowina jednoduše nepodařilo přesvědčit. Porozumění, které má v Sejmu zhruba dvacítku poslanců, se rozhádalo, ale Gowin si udržel dost “svých” poslanců na to, aby PiS neprosadila důležitý prováděcí zákon. Gowin je zkušený politik a mistr manévru. Jestli za jeho rozhodnutím postavit se Kaczyńskému stojí nějaký politický kalkul, není známo - a ani v zákulisí se o ničem takovém s jistotou nemluví. Oficiálním důvodem Gowinovy revolty byla obava o veřejné zdraví.
Kaczyński měl tak každopádně na výběr, buď jít vstříc hlasovací porážce, po níž by nebyly volby a PiS by nejspíš ztratil těsnou nadpoloviční většinu - anebo se s Gowinem dohodnout. Zvolil to druhé, takže volby nebudou. A neví se ani, kdy budou. Neoficiálně se mluví o polovině července, a jestliže doteď panovala velká nejistota, panuje dál, možná ještě větší.


Přece jen se Polsko jednoduše rozhodlo, že neuspořádá volby, které mu předepisuje jeho vlastní ústava. Bude řešení, se kterým vládní tábor přijde, vůbec ústavní? A co z nového termínu plyne pro dnešní kandidáty? Volby se prostě ruší, takže uchazeči musí znovu sbírat podpisy a podstoupit celou předvolební administrativu? To všechno jsou neznámé.
A další neznámé nejspíš pálí Jarosława Kaczyńského ještě víc. Není zřejmé, jak tohle politické martyrium promění nálady voličů: zda uškodí vládní straně, nebo opozici. PiS nutně potřebuje, aby Andrzej Duda volby vyhrál - v posledních volbách ztratila strana Senát a bez prezidentských pravomocí by nemohla v praxi vládnout. I na výsledky veřejného mínění si ovšem musíme několik dní počkat.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















