Krize na polských hranicích nepolevuje. V Minsku čekají další tisíce uprchlíků

Už třetí den táboří nedaleko přechodu Kuźnica na hranici Polska a Běloruska zhruba čtyři tisíce lidí. Sedí na běloruské straně, pod dohledem běloruských vojáků a policistů. V předchozích dnech a nocích se několik skupin pokusilo dostat přes hraniční ostnatý plot bez větších úspěchů - i přes pravděpodobnou asistenci běloruských sil. O několik desítek metrů dál, naproti nim, stojí stovky polských vojáků i policistů. Uprchlíci tak v mrazivém počasí sedí dál a aktuální obraz krize na východní hranici Evropské unie se nemění. Nic totiž nenasvědčuje tomu, že napětí v tříkilometrovém hraničním pásu, kam nesmí novináři ani zdravotníci, by mělo slábnout.

Pochodem tisíců uprchlíků ke Kuźnici vyvrcholil uplynulý měsíc, kdy běloruský režim vystupňoval nátlak na polskou hranici. S organizováním migrace z Blízkého východu, kterým se chce pomstít Evropské unii za tvrdé sankce, začal Minsk v létě – kdy se polskou hranici pokoušely přejít desítky lidí denně. V posledních týdnech to už podle odhadů byly za den stovky.

Polská strana se jim buď snaží zabránit vůbec hranici přejít, nebo je chytí později na polském území a převeze zpět běloruské straně. Běloruské síly je obratem pošlou zpátky. V hraničních lesích a mokřadech východního Polska takto bloudí zhruba deset tisíc lidí. Pokud se kuźnický tábor v příštích dnech rozpustí, zmizí v okolních lesích další čtyři tisíce lidí a připojí se k těm dosavadním.

A pokud se běloruský diktátor Aljaksandr Lukašenka rozhodne ve svém kalkulu pokračovat, budou další tisíce přibývat každý týden. Tenhle postup mu ale zatím nevychází. Pokud chce Lukašenka přinutit Unii k dialogu a zmírnění sankcí, jak někteří analytici spekulují, nejspíš nebude úspěšný. Podle dosavadních slov evropských politiků se dočká opaku a zpřísnění už tak tvrdých sankcí.

S rostoucím napětím a rostoucí krizí se přitom postupně zklidňuje spor mezi polskou vládou a opozicí, který od léta zuřil - opozice vládě vytýkala, že přes ohromné prostředky není schopná hranici zabezpečit. A za polskou vládou, která v posledním roce zaznamenávala v EU jedno diplomatické fiasko za druhým, se staví i další unijní země v čele s Německem.

Podle polských diplomatických zdrojů je v současnosti v Minsku deset tisíc Iráčanů, Syřanů a občanů dalších zemí, kterým Bělorusko uvolnilo vízový režim a kteří na východ Evropy přilétají letadly z Istanbulu či některých letovisek na Blízkém východě. Pokud je to pravda - a aktuální záběry z běloruských sociálních sítí skutečně ukazují nákupní centra přeplněná lidmi, kteří nepřijeli do Minsku za turismem – pak se tito lidé se v následujících dnech připojí k těm, kteří se (většinou neúspěšně) pokusí na polskou stranu přejít a pokračovat dál do Unie.