Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Esej týdeníku Die Zeit o tom, jak se zastánci klimatu mohou poučit z porážek minulých let
Klimatická politika a její zastánci se ocitli v nové realitě. Dlouho se z jejich pohledu zelené reformy neposouvaly dostatečně rychle – nyní však dokonce zařadily zpátečku. A to v situaci, kdy se zemská atmosféra otepluje rychleji, než odborníci předpovídali, a špatné zprávy dopadají na nás každý den jako černé konfety.
V USA se formuje agresivní odpor proti ochraně klimatu, ale i německé a evropské ekologické cíle se otřásají v základech. Nelze tedy jinak než konstatovat, že dochází k tzv. klimatickému backlashi, tedy k obratu a silnému odporu proti zelené politice. Ale proč? Co se v posledních letech pokazilo? Co asi udělali špatně i ti, kteří se tématu věnovali nejintenzivněji a v letech 2018–2021 ho dostali až na vrchol agendy, avšak následně nedokázali zabránit jeho pádu? Pro zjednodušení jim v následujícím textu říkejme „klimatičtí realisté“.
U takto položené otázky nicméně hrozí nebezpečí, že podpoříme silnou, ale mylnou fámu. Podle ní se vždy správně smýšlející většina lidí od klimatu odklonila kvůli konkrétním pochybením klimatického hnutí, třeba aktivistů z organizace Poslední generace nebo politiků typu bývalého zeleného vicekancléře Roberta Habecka. V tomto myšlenkovém schématu jedná většina obyvatel jako pasivní oběť své vlastní pohodlnosti podle hesla: „Kvůli těm dvěma a půl tisícům příšerných radikálů, kteří se na protest přilepili vteřinovým lepidlem k dálnici, nebo kvůli nešikovnosti, kterou před třemi lety prokázal zelený státní tajemník při schvalování zákona o vytápění, zase budu kašlat na klima a klidně létat třikrát ročně na Mallorku. Basta.“


Tak tomu pochopitelně není. Přesto stojí za to se zeptat, v čem mohly spočívat chyby klimatických ambasadorů a aktivistů? Jak se mohla během několika let z historicky jedinečné euforie podporující řešení klimatické krize stát stejně historicky jedinečná averze? Přemýšlet o tom je intelektuálně poctivé a analyticky zajímavé – a navíc to otevírá šanci, že za čtyři roky bude klima v politické debatě zase tak přítomné jako před čtyřmi lety. Nebo ještě přítomnější.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.


















