Hurá prázdniny!
Hurá prázdniny! • Autor: Günter Bartoš

Dvanáct zábavných způsobů, jak zabránit letnímu zapomínaníJak nenechat mozek vašeho dítěte změnit se v létě na kaši nebo Zábavné dětské aktivity zamezují letnímu zapomínání. Zahraniční portály od CNN po Huffington Post už měsíc opět varují před strašákem letních prázdnin a „summer learning loss“ - tedy ztráty školských vědomostí, které s nimi souvisí.

To, co potvrdí zřejmě každý učitel, který se od svých žáků chtěl začátkem září dozvědět cokoliv z loňského školního roku, nyní dokládají i vědecké výzkumy. Těžko dětem vyčítat, že zapomínají spoustu faktů, na které by si po osmi týdnech nevzpomněl leckterý dospělý. Problémem ovšem je, že během léta ztrácejí i nabyté schopnosti.


Americká National Summer Learning Association na svých stránkách uvádí, že v průběhu prázdnin se většina žáků ve své schopnosti počítat „vrátí nazpátek“ o dva měsíce. Žáci z rodin s nízkými příjmy pak ztratí dva měsíce i u čtení – což je důležitý údaj, jelikož podle odborníků „napomáhají“ letní prázdniny k prohlubování rozdílů mezi dětmi z různě situovaných rodin. Hlavní příčinu vidí v tom, čemu se děti během volna věnují.

Zatímco děti rodičů se středním a vyšším příjmem mohou trávit prázdniny na táborech či v zájmových kroužících a poznávat s rodiči cizí země, děti z nízkopříjmových rodin mají v tomto směru značně omezené možnosti. A jelikož právě aktivní volno plné podnětů je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak letnímu zapomínaní zabránit, rozevírá se vždy po prázdninách mezera mezi oběma skupinami.

Čas, který musí učitelé věnovat obnovení zapomenutých znalostí, prý stojí americké daňové poplatníky odhadem 1500 dolarů ročně na žáka. Řeč však není jen o amerických školách, kde mohou letní prázdniny trvat až tři měsíce. Téma délky prázdnin se pravidelně opakuje i v britském tisku, kde volno trvá zhruba 6 týdnů. Loni se jím zabývala BBC, rok předtím v odlehčené anketě The Guardian, letos třeba bulvární Daily Mail.

Ten informuje, že se většina členů tamější Národní asociace ředitelů shoduje na potřebě diskutovat o současné struktuře školního roku a měsíc a půl dlouhé prázdniny rovnoměrněji rozložit. Kromě výše uvedených důvodů má takový krok opodstatnění i jako pomoc rodičům, pro které je mnohdy nelehkým úkolem zajistit hlídání dětí na několik týdnů v kuse. Zároveň prý hromadné volno nutí drtivou většinu z nich jet na dovolenou právě v čase, kdy je nejdražší.

O tom, jestli je školní rok s pravidelnými přestávkami lepší než dlouhé prázdniny, se vedou debaty již delší dobu. Část vědců tvrdí, že by to pomohlo žákům zmíněným z rodin z menších příjmů; část oponuje, že k zapomínaní dochází tak jako tak (reakci na toto téma si můžete přečíst zde). Nejzajímavější je tak možná pohled na výsledky toho, k čemu by debata o ideální struktuře volna měla sloužit.

Země, které si ve školství vedou nejlépe, totiž krátké prázdniny zrovna nectí. Ve Finsku mohou žáci mít až tři měsíce volna, ve Švédsku dva a půl měsíce - a v Polsku, které v současnosti v žebříčcích kvality vzdělávání šplhá nahoru, sice změnili leccos, ale dvouměsíční prázdniny zůstaly. V konečném důsledku tedy možná letní zapomínání není otázkou délky volna, ale toho, co a jak se školáci předtím naučí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte