Tichý odchod Mirka Topolánka

Vláda Mirka Topolánka byla tou nejlepší, kterou mělo Česko od roku 1989. Tohle poznání jste mohli přede dvěmi lety nalézt v týdeníku, jehož webové články čtete a komentujete. V úterý definitivně a poměrně tiše opustil šéf této vlády Mirek Topolánek politické výsluní. Přistoupil na to, že jeho žerty nebo drsné urážky okolí, už jeho spolustraníci moc neberou. Přistoupil i na to, i když se zdá velmi nerad, že jeho odchod nestrhne do politického zapomnění nikoho z jeho spolustraníků. Jen sdělil své straně, že ODS asi přijde o důležité sponzory. To nevíme (a pokud ano, tak asi hlavně o ty, o něž by žádná politická strana neměla stát), ale je to dost smutný odkaz a chabý závěr politické kariéry.

Mirek Topolánek skutečně na přelomu let 2006–2007 představil vládní tým, který sliboval velkou změnu a reformy. Tak třeba Petr Nečas mluvil jako ministr sociálních věcí o nezbytné důchodové reformě. Ministr financí Miroslav Kalousek zase navrhoval zkrocení veřejných dluhů a taky třeba hazardu. Ministr životního prostředí Martin Bursík prosadil ve vládě změnu horního zákona, který sliboval stopku dalšímu bagrování české krajiny. Ministr školství Ondřej Liška zase naslouchal praktikům a pokusil se změnit tuzemské vzdělávání. Reformy, které sliboval ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, si pamatujeme asi všichni zásluhou televizního přenosu z Ústavního soudu. Možná bychom mohli v souvislosti se zamýšlenými reformami vyjmenovat většinu ministrů vlády Mirka Topolánka.

Bylo to opravdu slibné, Mirek Topolánek si za to zaslouží dík. Ale rozjezd „trochu“ narušila korupční aféra Jiří Čunek a pak už nebylo nic. Žádná důchodová reforma, obroda zdravotnictví nebo zkrocení veřejných financí, Mirek Topolánek začal chránit svou reformní koaliční vládu a svého místopředsedu Jiřího Čunka způsobem, který není hodný žádné reformní vlády. (Pro znalce a neznalce té aféry – je skoro jedno, zda byl tehdejší šéf lidovců a Jiří Čunek vinen, soud by jej asi osvobodil, ale začalo to skřípat, když Topolánek kvůli předsedovi koaliční strany a Jiří Čunek kvůli jinému předsedovi koaliční strany – Topolánkovi - začali lámat justici a udělali z ní něco, co si zaslouží přívlastek mafie). Pak už neměla Topolánkova vláda žádné morální právo pokračovat a podle toho to dopadlo. Jiřímu Paroubkovi vyšlo na popáté odvolání vlády a poté, co předseda sociálních demokratů nenabídl veřejnosti žádnou politickou katarzi, nezbývalo voličům, než sledovat drsný sešup. Pro obě velké strany, a pro českou politiku hlavně z pohledu ze zahraničí.

Tedy jak ukončit vzpomínku na Mirka Topolánka a jeho nejlepší vládu. Škoda, že to nevyšlo. A dnes už víme, že by to nevyšlo, ani kdyby Jiří Paroubek nepotopil vládu uprostřed vedení EU. Pěkně zní slova o reformě, ale pokus o záchranu korupčníka jakékoli dobré úmysly okamžitě potopí. Vláda Mirka Topolánka mohla být tou nejlepší, kterou jsme od roku 1989 měli. Kauza Čunek nahlodala její základy a toskánská dovolené bývalého premiéra je rozbila. A Jiřímu Paroubkovi padlo do klína štěstí. Uvidíme, jak si s ním poradí.