Nový volební lídr ODS Petr Nečas byl vyzván předsedou sociálních demokratů Jiřím Paroubkem k souboji na televizní obrazovce. Samozřejmě, duelu dvou protagonistů nejsilnějších stran bychom se nevyhnuli, i kdyby jej neinicioval sociálnědemokratický boss Paroubek. Jenže Jiří Paroubek přeceňuje své síly. Ten souboj nemá šanci vyhrát, pokud se Petr Nečas nenechá strhnout a nepřistoupí na Paroubkova pravidla. Tedy přetahovat se, kdo více pomáhá lidu a urážet protivníka, že on lidu škodí. Pokud Nečas použije svou metodu klidného předkládání faktů a čísel, nemá Paroubek šanci.
Samozřejmě, lídr ODS v souboji jen stěží přetáhne voliče ČSSD – nažhavené na státní podporu – na svou stranu. Možná pár z nich. Ale má šanci získat nerozhodnuté voliče, kteří jsou rozhodnuti nejít k volbám, protože nemají koho volit. Paroubek v tom souboji nemůže získat vůbec nic. Ani možné voliče ODS, ani ty nerozhodnuté. Nemá jim co nového nabídnout. Pokud Nečas neudělá nějakou hloupou chybu, a zatím jich ve své politické kariéře udělal (na rozdíl od Paroubka) jen pár, může se na posezení ve studiích tuzemských televizí jen těšit.
To samozřejmě neznamená, že jejich předvolební souboj na obrazovkách nějak zásadně ovlivní voliče. Nečasovi ve straně zbývá pražská ODS a Pavel Bém, kteří své někdejší příznivce spíše odrazují. V ODS stále funguje spousta regionálních kmotrů, kteří odpuzují další voliče. Nečas by musel být zlatoústým Terminátorem, aby názorem na ODS zásadně pohnul.
Paroubek na druhou stranu Nečasovy starosti nemá. Jeho skalní voliči se takovými prkotinami jako jsou straničtí bossové, přihrávající si do vlastní kapsy, většinou nezabývají. Přesně řečeno, zabývají se tím až v okamžiku, když to praskne na symbol strany, jako kdysi na Stanislava Grosse. To je pro šéfa ČSSD dost velká výhoda. Jenže se poměrně rychle může změnit v nevýhodu.
Nečasovi půjde špatně prokázat nějaký podíl na podezřelé privatizaci nebo jiném temném státním kšeftu. V tomto smyslu je Jiří Paroubek ohrožen daleko více, protože se zapletl v minulosti několikrát do porcování státních prebend – podílu straníků na vedení státních podniků jako ČEZ, ruzyňském letišti, ČSA, Lesů ČR a dalších. Nečas může tvrdit, že on za Topolánka s tím neměl nic společného, Paroubek se z dosazování svých kolegů do statutárních orgánů státních podniků nevykroutí. A stačí se podívat, jak ty podniky hospodaří a kam jde z nich zisk.
Takže se těšme na televizní souboj a na to, co za esa oba politikové vytáhnou z rukávů. Jiří Paroubek se ale bude muset hodně snažit, aby se Nečasovi vyrovnal.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
