Írán má šanci dostat to, o co usiloval sedmačtyřicet let

Proč nejmocnější stát na světě nedokáže prosadit svou vůči mnohem menší a slabší zemi, kterou sužují ekonomické sankce a vojenské údery? Z určitého úhlu pohledu lze problém Spojených států v konfliktu s Íránem nejlépe pochopit pomocí teorie her. Prezident Donald Trump se rozhodl sehrát hru na „kdo dřív couvne“, něco jako když se dva řidiči řítí přímo proti sobě. V těchto situacích, pokud je pro jednu stranu v sázce holá existence a pro druhou nikoli, obvykle zvítězí strana s vyššími sázkami. 

A je to íránský režim, pro koho platí, že pokud prohraje, bude velmi pravděpodobně svržen a zlikvidován. Pro Trumpa by to znamenalo špatný víkend v Mar-a-Lagu. Je tedy snadné pochopit, proč jsou Íránci v této hře nervů ochotnější držet volant pevně v rukou.

Existuje však další důvod, proč je pro Spojené státy tak obtížné vypořádat se s Íránem, a ten se netýká pouze Trumpa a jeho neprozřetelné války. Od chvíle, kdy se v Íránu ujal moci islámský režim, má na něj Amerika rozporuplný názor. Na jedné straně mají USA určité problémy, které potřebují vyřešit – od návratu rukojmích po omezení jaderného programu. Na druhé straně chtějí režim svrhnout, nejen s ním vyjednávat. Mezi těmito dvěma postoji panuje napětí, které provází americkou zahraniční politiku již téměř půl století. Chce Washington změnit jen určitou politiku Íránu, nebo chce změnit Írán jako takový?

Pokud Washington s Teheránem vyjednává, nevyhnutelně dochází ke vzájemným ústupkům a k určitému zmírnění nepřátelství. Především tím, že americká vláda s Islámskou republikou komunikuje, přiznává jí určitou míru legitimity, zachází s ní jako se seriózním vyjednávacím partnerem a uznává, že zastupuje Írán na světové scéně. Toto uznání však některým americkým elitám vadí, protože mají pocit, že Islámská republika je nelegitimní, neměla by existovat a jedinou politikou Washingtonu vůči ní by mělo být její svržení. Přesto však existují věci, které Washington chce a které mu může poskytnout pouze Írán. Proto i prezident Ronald Reagan tajně vyjednával s íránskými mulláhy, zatímco je veřejně odsuzoval.