Vědecké popření svobodné vůle
V roce 2023 známý americký neurobiolog Robert M. Sapolsky vydal kontroverzní knihu Determined, která se relativně rychle dočkala i českého překladu. Autor se označuje za radikála, jehož názory sdílí jen malá část vědců. A prý v ní ani nechce přesvědčit každého čtenáře, že svobodná vůle neexistuje: „Bohatě mi stačí, pokud jsem něčí víru ve svobodnou vůli významně naboural. Dost na to, aby přehodnotil uvažování o našem každodenním životě i o našich nejdůležitějších okamžicích,“ píše ve více než čtyřsetstránkovém výkladu kombinujícím velké množství výzkumů z rozličných vědeckých oborů – kvantovou fyzikou počínaje a religionistikou konče.
Namísto uvědomělého moudrého ducha, jak si člověk sám sebe rád projektuje, nejsme podle autorova názoru ničím víc „než kumulativní biologickou a environmentální okolností, kterou jsme nemohli nijak ovlivnit a která nás přivedla do libovolného okamžiku“. Své závěry dokazuje interdisciplinárně – žádná jednotlivá věda není schopna prokázat, že svobodná vůle neexistuje. Pokud se však poskládají výsledky všech relevantních disciplín, je přesvědčen, že žádný prostor pro svobodnou vůli nezbude. Ukazuje to v úvodu na příkladu z univerzitní promoce, kde stojí absolvent s diplomem a uklízeč, který vysypává odpadkové koše. Kdybychom oběma vyměnili genetickou výbavu, změnili dělohu, v níž se vyvíjeli, způsoby prožití dětství a kompletní minulost, tedy veškeré faktory, nad nimiž neměli kontrolu, jejich role se prohodí i nyní v aule.
Sapolsky v tom umí být přesvědčivý a složité problémy současné vědy umí vyložit srozumitelně. V tom je jeho kniha strhující a zároveň přístupná čtenářstvu z jiných oborů, než je neurobiologie. Nabídne poutavý vhled do disciplín, o nichž většina z nás má stěží víc než mlhavou představu. Jakmile však přibereme Sapolského četné odborné kritiky, aura jeho přesvědčivosti ochabne. I kdyby se ukázalo, že jeho empirická argumentace byla bezchybná, zůstane i nadále platnou otázka: Může vůbec věda sebelepším empirickým poznáním svobodnou vůli popřít? Nepřesahuje to její možnosti?


Empirickou vědou nelze určit, co je dobro a spravedlnost. A totéž, zdá se, platí pro otázky odpovědnosti, jež vyvozujeme z představy o svobodné vůli. Neurobiologie nám může dát skvělé poznatky o fungování člověka i společnosti, avšak Sapolského víra v možnosti vědy i jeho absolutní determinismus se, aspoň prozatím, zdají být nepřesvědčivými a těžko přijatelnými. Nahlodat zřídka zpochybňovanou víru ve svobodu vůle a nutit člověka k přemýšlení o věcech, na něž dosud mnohdy ani nepomyslil, se mu nicméně daří znamenitě.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















