Náš nejobsažnější pramen k dějinám raného středověku se stále těší zájmu čtenářskému i badatelskému. Nejnověji mu věnuje pozornost Martin Wihoda, medievista tradičně spojovaný s Masarykovou univerzitou. Zájem vědců ve vztahu ke Kosmovi se obvykle liší od čtenářského. Zatímco většina laických zájemců má kroniku za zdroj anekdot z našich nejstarších dějin, odborníky fascinují jiné otázky. Wihoda poskytuje kvalifikovaný přehled dosavadních výzkumů i toho, co o autorovi víme a nevíme, ale zvláště se soustředí na Kosmovy motivace; na to, proč vůbec své dílo na počátku 12. století napsal. V návaznosti na Dušana Třeštíka má za to, že kronika je konzervativní obhajobou rané české státní ideologie. Kosmas neměl rád prvního krále Vratislava a jeho argumentace vyznívá proti zavádění novot, jakými bylo i království. Obhajuje ctnosti starých knížecích Čech. Ty se jako politická entita ustavily přechodovým rituálem, v němž byla moc z vůle Čechů přenesena na Přemysla Oráče – a stvrzením této vůle byl jeho vjezd do Libušina sídla. Tím byl ustaven režim primátu jeho rodu. Musel však respektovat urozené. Ve 14. století se Kosmovo poselství vyčerpalo. Proto se přerušila řada jeho pokračovatelů a státní ideologie v kronikách se začala v lucemburských Čechách – Dalimilem počínaje – budovat jinak.
Martin Wihoda: Kosmas
Argo, 208 stran
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
