O převozu Cecilie Gonzagy a tricích, které používají únosci demokracie
Časový stres a skrývání faktů před veřejností. Tyto dvě autokratické techniky se setkávají v jediném průsečíku: v rozostřeném obraze záhadného nepřítele, který nemá nic lepšího na práci než ničit naši zemi
Před Spišským muzeem v Levoči stojí muž v černé mikině. S orlem na hrudi a kapucí na hlavě, aby mu z dálky nebylo vidět do tváře. Ne, není to bezdomovec. Ani malý zlodějíček, co přišel drapnout cigarety do blízkých potravin. Je to Lukáš Machala, vysoký úředník ministerstva kultury.
Přišel si pro Cecilii. A chce to odbavit v tichosti. Co na tom, že vypadá jako záporný hrdina z béčkového filmu, jako Darth Vader z Wishe? Hlavní je, že ho na ulici nikdo nepozná.
Měl však smůlu, převoz Donatellovy busty natočila lokální televize TV Levoča. Právě díky její reportáži, kterou ministerstvo kultury původně nepovolilo odvysílat, můžeme spatřit některé detaily převozu sochy. Kukláče z policejního Lynx Commanda, bílou dodávku, do které bustu naložili, i Machalovy nervózní oči.
Je toto normální postup? Pro srovnání uveďme, jak probíhal převoz Věstonické venuše v České republice. Ministerstvo kultury transport naplánovalo na konkrétní datum. Pozvalo média, a tedy zprostředkovaně i českou veřejnost. Od samého začátku bylo jasné, kam socha směřuje. A z převozu pořídila záznam sama Policie České republiky.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
