Společnost chce po státu více, než na co mu dává peníze

Výdaje státního rozpočtu už řadu let převyšují příjmy o několik stovek miliard. Mnohé výdaje vyplývají z okolností, které politici mohou jen stěží ovlivnit – například válka na Ukrajině nebo pandemie covidu-19. Teď jsme v období před kampaní, debatuje se o dalších výdajích, ale o zvyšování daní zatím skoro nikdo nemluví. V jakém stavu je podle vás nyní státní rozpočet?

Zásadní problém veřejných financí je v tom, že od státu dlouhodobě očekáváme víc, než na co stát z našich daní reálně má. To není problém jen Česka, podobný problém mají i ostatní evropské státy, spějeme k tomu dlouhou dobu. Věci, které jste zmínil, pandemie, válka nebo globální geopolitické otřesy, problém hodně zvýraznily. Takže to musíme nějak zvážit, buď po státu chtít méně, nebo mu dát víc peněz, ale takto to není udržitelné. 

Oproti Evropě máme výhodu v tom, že jsme stále ještě relativně málo zadlužení, máme tak nějaký manipulační prostor ke změnám. Výraznou nevýhodou naopak je, že řízení veřejných financí u nás není téma. Na Západě se to posunulo, mají tam schopnost to strategicky řídit, vyhodnocovat výdaje. To u nás téměř chybí, rozpočty nejsou spojené s cíli, není určené, čeho chceme zvýšením výdajů v dané oblasti dosáhnout. Nemáme tak možnost dopady vyhodnocovat, což komplikuje jakékoli snahy to napravit. 

Jedna věc je, co vláda rétoricky označuje za prioritu, a druhá, kterým kapitolám státního rozpočtu skutečně rostou výdaje. Co ze státního rozpočtu vyplývá o prioritách vlády?