Život jedné tiché manželské dvojice může připomenout stovky, možná i tisíce skromných hrdinů, o jejichž činech se už třeba ani nikdy nedozvíme.
František Makovský se narodil roku 1897 v obci Borová u Poličky v rodině krejčího jako nejmladší z pěti dětí. Všichni sourozenci odešli postupně za prací do Německa, kam už ve čtrnácti zamířil také on. V Duisburgu se vyučil krejčím, později se živil jako havíř v Porúří. První světovou válku prožil na frontě a po návratu domů nastoupil k československému četnictvu.
Oženil se, založil rodinu. V rámci služby jej brzy odveleli na Podkarpatskou Rus, kde strávil 19 let. První republika však skončila a rodina Makovských se v roce 1939 vrátila zpět do Čech za dramatických okolností: Františka Makovského zajali Maďaři, když vykonával službu jako velitel Stráže obrany státu operující na československo-maďarské hranici.
Byl odsouzen k smrti. Nakonec však skončil „jen“ v maďarském trestaneckém lágru v Nyiregyháze, odkud byl po několika měsících transportován domů. Manželka se čtyřmi dětmi – nejmladšímu byly teprve dva měsíce – musela okamžitě po jeho zatčení opustit Podkarpatskou Rus (i právě dostavěný dům). Putovala v nákladním železničním vagonu jedinou tehdy možnou evakuační trasou – přes jižní Rumunsko, Maďarsko a Rakousko.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
