Stařec na výši doby

„Rád vás zase vidím,“ říká generální tajemník vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trong a vysekne Joeu Bidenovi kompliment: „Nezestárl jste ani o den. Dokonce bych řekl, že vypadáte lépe než dřív.“ Nejvýše postavený vietnamský soudruh je zjevně dobře připraven a ví, že se do vysokého věku amerického prezidenta strefují jeho domácí rivalové. Koneckonců po návratu z Vietnamu, jehož návštěva minulý týden zakončila pětidenní Bidenovu cestu do Asie, se některá americká média soustředila především na tiskovou konferenci v Hanoji, kde Biden působil unaveně a při jedné z odpovědí na otázku ke změnám klimatu mluvil z cesty o kovbojce slavného krajana Johna Waynea. 

Kritika formy ale překrývá obsah cesty, která byla v Bidenově režii – a v mnoha směrech na výši doby. Na summitu zemí G20 v Dillí potvrdil obranné a technologické partnerství s hostitelskou Indií a podpořil její ambici stát se stálým členem Rady bezpečnosti OSN. V souladu s indickou snahou být – spíše než Čína – jakýmsi hlasem rozvojových zemí ve velmocenské politice se zasazuje o zvýšení prostředků Světové banky o sto miliard dolarů, ačkoli není jasné, zda se k Bidenově iniciativě přidají ostatní. Prostředky by pomohly ke zmírnění zoufalého nedostatku kapitálu pro infrastrukturu, zdravotnictví, zelenou transformaci a další potřeby chudších kontinentů a konkurovaly by čínským půjčkám.

Biden též patřil k iniciátorům nově oznámeného koridoru železnic, námořní dopravy a podzemních digitálních a energetických sítí, který by propojil Indii, Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Jordánsko, Izrael a Evropu. Nevyslovený signál projektu je zřejmý: nabídnout alternativu k tzv. Nové hedvábné stezce, jejímž prostřednictvím chce svět propojit Čína. Vrcholem asijské cesty pak byla zmíněná Bidenova zastávka v Hanoji. Spojené státy a komunistický Vietnam, před padesáti lety nepřátelé na život a na smrt, uzavřely „strategické partnerství“. Včetně spolupráce v oblasti umělé inteligence, výroby čipů a pochopitelně bezpečnosti. 

Biden má v podstatě stejný cíl jako jeho předchůdce a pravděpodobný rival v příštích volbách Donald Trump, tedy čelit rostoucí čínské moci a opět posílit americkou pozici ve světě. Avšak sleduje zcela jinou strategii než Trump, který svým nacionalismem odpuzoval tradiční evropské spojence i nezápadní veřejnost.