0:00
0:00
Agenda12. 8. 20234 minuty

Na co prezident Pavel čeká?

Český prezident zařadil minulé pondělí opatrnou – a zároveň hlasitou – zpátečku. Oznámil, že odkládá jmenování svého kandidáta Roberta Fremra ústavním soudcem, protože chce prověřit jeho působení v justici socialistického Československa. „Prověrka“ se týká především role soudce Fremra v případu Olšanské hřbitovy, v němž odsoudil v roce 1988 tři mladíky k vysokým trestům. Jde o to zjistit, zda soudce Fremr věděl, že důkazy v případu manipulovala StB, a zda tedy tresty vynesl s vědomím, že jde o organizovanou represi komunistického systému, nebo jestli se stal jejím nevědomým vykonavatelem.

Ve čtvrtek prezident upřesnil, že „prověrka“ bude vycházet z poznatků Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který vydal prohlášení, že „v Archivu bezpečnostních složek se nachází sedm kartonů archivních materiálů StB, které doposud nikdo systematicky nestudoval a mohou přinést nové informace v případu Olšanských hřbitovů“.

Prezidenta Pavla také zajímají další případy, které Robert Fremr před listopadem 1989 soudil. Především rozsudky, které vynesl ve 145 případech nad emigranty, kteří opustili Československo – podle tehdejších právních norem nezákonně. Podle tohoto zákona soudily další minimálně stovky soudců – od roku 1961 do pádu železné opony bylo vyneseno 110 tisíc rozsudků.

↓ INZERCE

„Požádal jsem také Archiv hl. města Prahy o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají případů, kde Robert Fremr rozhodoval,“ oznámil prezident. Pokud jde o tresty pro emigranty – ti byli rehabilitováni v roce 1990 plošně a archiváři zřejmě žádné podrobnosti nenajdou. Jinak je to ve věci Olšanských hřbitovů. Rehabilitační soud se případem zabýval v roce 1992, na žádost Alexandera Ereta, jednoho z odsouzených v procesu. Soud ho uznal opět vinným, vynesl ale jen tříletý trest. Další roky se Alexander Eret pokoušel o obnovu procesu, ale jeho žádost zamítl v roce 1997 městský soud.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026